Michaela Bäumlová
V poslední březnové dekádě ve věku nedožitých 91 let zemřel český sochař a medailér Zdeněk Kolářský (29.4.1931 Kostelec nad Orlicí – 28.3.2022 tamtéž), jehož umělecká činnost byla spjata i s chebským muzeem. Tvorba tohoto absolventa Střední průmyslové školy sklářské v Železném Brodě a pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové zahrnovala návrhy pamětních desek s reliéfy, drobnou i monumentální volnou plastiku, práce z oblasti užité grafiky. Od poloviny 60. let 20. století se intenzívně věnoval medailérské tvorbě a návrhům pamětních i oběžných mincí, z jeho dílny vzešla například laické veřejnosti dnes již téměř neznámá tříkorunová mince z roku 1965. V 1. desetiletí 21. století Zdeněk Kolářský debutoval na poli literárním, když reprodukce svých drobných prací ve svazku „Klín ženy“ (2008) doplnil o vlastní aforismy.
Zdeněk Kolářský: Lité návrhy aversu a reversu medaile pro chebské muzeum z roku 1984. Sbírka MCH.
Výbor z autorova celoživotního díla představila rozsáhlá monografie s podtitulem „Mezi orlem a pannou“, u příležitosti jeho osmdesátin (2011) vydaná pardubickou univerzitou.
Kolářského mince a ražené i lité medaile charakterizoval nezaměnitelný tvůrčí rukopis s ostrými konturami geometricky, někdy téměř kubisticky stylizovaných figur a objektů. Dominantní motiv byl často doplněn precizně vypracovaným, realisticky pojatým detailem. Do kompozic byly Kolářským zapojovány půdorysné plány, notové partitury, nápaditě ztvárněné textové úryvky (kupř. spirálovitě stočené pasáže z Requiem na medaili k výročí úmrtí Hectora Berlioze, 1969), koláže z budov, předmětů či symbolů. Jeho lité plakety a medaile někdy opouštěly tradiční kruhový tvar a nabývaly podoby prolínajících se kruhů či čtverhranů (Cena Jaroslava Ježka, 1968). Specifickou součást mincovní tvorby Zdeňka Kolářského představovaly kopie historických ražeb, krom jiných i mincovních ražeb Albrechta z Valdštejna (stříbrné repliky Valdštejnových pěti- a desetidukátů, 1972).
Mezi subjekty, pro něž autor jako medailér pracoval, nechyběly město Cheb, chebské muzeum a místní pobočka numismatické společnosti (ČSN). Ta se zasloužila o vznik série medailí s regionální tematikou, připomínajících osobnosti barokního stavitele Balthasara Neumanna, sběratele, kronikáře a posledního chebského kata Karla Hussa či numismatika Václava Klímy, a medailí s tematikou valdštejnskou.
Pro chebské muzeum Zdeněk Kolářský v letech 1974 a 1984 navrhl pamětní medaile k výročí jeho zpřístupnění veřejnosti roku 1874. Avers (líc) medaile z roku 1974 zdobila koláž sestavená z vybraných architektonických památek Chebu, revers (rub) koláž ze sbírkových předmětů muzea, jíž dominovala gotická Madona na půlměsíci. O deset let mladší exemplář na aversu nesl vyobrazení dvou sbírkových předmětů (historizující slonovinová řezba a plán chebské pevnosti) a socialistický znak města, v němž byla říšská orlice nahrazena českým lvem „korunovaným“ pětihrotou hvězdou. Skupina sbírkových předmětů znázorněných na reversu byla doplněna nápisem „VE PROSPĚCH VĚDY A OSVĚTY“. Třetí Kolářského prací spjatou s chebským muzeem byla pamětní medaile ražená u příležitosti konání numismatické výstavy roku 1979. Ta na aversu nesla již vzpomínanou socialistickou verzi chebského znaku, kolem něhož ve spirále vířily mince a obíhal text „VÝSTAVA MINCÍ – CHEB 1979 – CHEBSKÉ MUZEUM“, na reversu byla vyobrazena panovnická pečeť z listiny Jiřího z Poděbrad, pro Cheb vydané roku 1463.
Trojice těchto medailí a jejich návrhy dnes spolu s dalšími pracemi Zdeňka Kolářského tvoří součást sbírky Muzea Cheb.
