1873/1874 – 2023/2024

Dne 27. ledna 2023 tomu bylo přesně 150 let, kdy rada města svým rozhodnutím založila Muzeum města Chebu (Museum der Stadt Eger), které se návštěvníkům poprvé otevřelo o rok později, 15. května 1874. Proto jsou pro naši instituci loňský i letošní rok ve znamení připomínek tohoto kulatého výročí. Trochu si zavzpomínáme, trochu budeme bilancovat a určitě budeme snít.  Protože bez toho by to nešlo.

Už u vzniku našeho muzea stál velký sen a přesvědčení Georga Schmida, syna chebského kováře, vybudovat ve svém rodném městě vědeckou sbírku a založit vlastivědné muzeum. K onomu strohému úřednímu aktu ze sedmadvacátého ledna roku 1873 vedla dlouhá cesta, stejně tak i k samotnému otevření. Georg Schmid se po studiích na pražské univerzitě roku 1869 vrátil do Chebu na uvolněné místo archiváře a knihovníka. Záhy při třídění archiválií a knih přišel s myšlenkou založit i třetí oddíl městských sbírek, který by se věnoval shromažďování předmětů, dokládajících um a vkus předků i současníků. Díky tomu, že byl Georg Schmid dostatečně teoreticky erudován, formuloval ideu založení muzea, jehož součástí by byly ony tři již zmiňované sbírky.

Nápad na zřízení městského muzea poprvé definoval již v roce 1870, ale tento i následné pokusy byly vždy opomenuty či zamítnuty. Zvolil tak cestu propagačních článků v novinách, aby na svoji stranu získal veřejnost. Zároveň výrazný úspěch přinesla prezentace městských sbírek na průmyslové výstavě roku 1871, což kvitovala i řada regionálních osobností a politiků. Bohužel ani nadále se nedařilo prosadit myšlenku muzea. Úspěšným se stal až pokus v samém závěru roku 1872. V atmosféře neutuchajícího zájmu veřejnosti, výrazného růstu počtu sbírkových předmětů, kterých bylo v té tobě na 1900 a slibu zamezení všech větších finančních nákladů, městské zastupitelstvo na svém 28. řádném zasedání 27. ledna 1873 schválilo sloučení městských sbírek do nového muzea.

Dalším úkolem bylo opatřit vhodné výstavní prostory, kterými se staly dva sály v zadním traktu tzv. Městského nebo též Pachelbelova domu na hlavním náměstí. Tyto místnosti díky starším úřadovnám i celkové dispozici nebyly zrovna nejvhodnější, ale přitažlivost místa Valdštejnovy tragédie přeci jen rozhodla. Zde pak od listopadu do dubna Georg Schmid instaloval muzejní expozici. Samotného slavnostního otevření 15. května 1874 se však již neúčastnil. Z důvodu staršího nepřiznání definitivy a zamítnutí zvýšení platu ze strany městského zastupitelstva odešel do Salcburku na místo úředníka ve studijní knihovně.

Osud zakladatele a iniciátora instituce, která přetrvala do dnešních dnů a z jejíž činnosti se můžeme těšit a čerpat stále, skončil velmi tragicky. Nepřekonaná křivda jeho rodného města a tíživá finanční situace ho dohnala až k sebevraždě, kterou spáchal zastřelením pravděpodobně 12. března 1885 na Zelené hoře u Chebu.

Za 150 let naše muzeum zažilo roky plodné i velmi tíživé, působila zde řada vynikajících osobností, které spojily alespoň část svého života s osudem chebského muzea a taktéž nadále nejrůzněji snily – o zvýšení jeho vědecké erudice, o jeho modernizaci, o prospěchu pro veřejnost či popularizaci. I my dnes jsme účastníky tohoto nikdy nekončícího snu o moderním, veřejnosti i odborníkům přístupném muzeu, které je významnou součástí kulturního a společenského života našeho regionu.

Zda se nám to daří, můžete posoudit sami přímo u nás v hlavní budově na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, kde sídlíme již oněch 150 let, ale i na našich pobočkách – hrázděném statku v Milíkově, v expozici historických hudebních nástrojů v Lubech či na pravěkém mohylovém pohřebišti z doby bronzové u Žírovic.

U příležitosti tohoto významného výročí jsme si pro Vás, naše návštěvníky a příznivce, připravili několik akcí. Za všechny lze jmenovat například výstavu s doprovodnou publikací nesoucí název 150 let snu o muzeu. Malým dárkem od nás pro připomenutí si tak významného jubilea bude každého 27. dne v měsíci muzeum otevřeno pro všechny návštěvníky zdarma (pokud se bude jednat o otvírací den).

AKTUALITY 

Co kvete v údolí Ohře?

Den Země na Soosu