Michaela Bäumlová
Chebské muzeum (zřízené jako muzeum městské, organizačně spojené s dalšími jednotkami) ve svém životopise kuriózně postrádá přesné datum svého zrodu. Zná pouze datum zpřístupnění své první expozice veřejnosti: 15. květen 1874.
27. ledna 1873 se chebský obecní výbor sešel v mimořádném zasedání věnovaném finančním otázkám. Osmý programový bod představovala zpráva městského archiváře Georga Schmida (1844–1885) o stavu jím založených „nových městských sbírek“. Ty se rodily z darů se svolením starosty Julia Antona Gschiera ukládaných v místnosti v prvním patře zadního traktu Městského domu, tedy dnešní hlavní expoziční budovy Muzea Cheb.
Vedle (nové) knihovny budované od října 1869 tzv. nové sbírky zahrnovaly v lednu 1870 zřízenou „sbírku umění a starožitností“ (tedy sbírku umělecko-historickou) a od ledna 1871 shromažďovanou sbírku přírodovědnou. Ke konci roku 1872 nová knihovna čítala 206 svazků, sbírka umění a starožitností zahrnovala 1808 položek a sbírka přírodovědná 207 inventárních čísel. Nové sbírky se tehdy Schmidovi dle jeho slov zdály již natolik obsáhlé, že se obecnímu výboru odvážil předložit žádost o zřízení muzea, které by je prezentovalo veřejnosti. Výbor vzal zprávu na vědomí a existenci nových sbírek oficiálně posvětil. Dále rozhodl, že městský archiv, stará (radní) i nová (Schmidova) knihovna a umělecko-historické a přírodovědné sbírky budou sloučeny do jednoho „Muzea města Chebu“ (Museum der Stadt Eger), k němuž by měly postupem času přibýt ještě lidová (tj. veřejná) knihovna a „muzeum průmyslnické“. Městská rada byla pak výborem pověřena neprodleným podáním zprávy o možnostech zbudování potřebných výstavních prostor.
Antonem Loimannem darovaný kanonek z Horní brány. (Sbírka MCH).
Takto prozaicky a neurčitě – bez oslav, zakládací listiny a udání data, jímž usnesení obecního výboru nabývá účinnosti – bylo tedy rozhodnuto o zřízení předchůdce dnešního Muzea Cheb. Ve svém řádném zasedání 29. září 1873 obecní výbor „v zásadě schválil“ záměr umístit budoucí muzejní expozici do prvního patra zadního traktu Městského domu, kde dosud sídlila Obchodní a živnostenská komora. Po jejím přestěhování v uvolněných prostorách v listopadu téhož roku započala instalace exponátů.
Oficialit prosté otevření muzea bylo s nepatrným předstihem avizováno v oznamovací rubrice listu Egerer Zeitung. Číslo ze 13. května 1874 v sousedství reklamy na „pěkné švestky“, jež jsou skladem u jistého pana Kökerta, a informace okresního hejtmanství o opatřeních souvisejících s prevencí dobytčího moru, slintavky a kulhavky přijatých bavorským královstvím přineslo následující text:
„Oznámení! Počínaje 15. t. m. bude ctěnému obyvatelstvu Chebu ku zhlédnutí otevřeno Muzeum města Chebu, k čemuž zveme. Rada města Chebu 7. května 1874.
Starosta: A. Tachezy.“
Oznámení (vlevo dole) o zpřístupnění nového muzea otištěné v Egerer Zeitung.
První expozice vedle pamětihodností pocházejících ze staré městské sbírky a spojených vesměs s osobou Albrechta z Valdštejna nabízela především mince, medaile, pečeti a pečetidla, zbraně, grafiky, fotografie, různé nádoby a cechovní insignie. Nechyběly v ní ani např. kamenné projektily vylovené z Ohře majitelem plovárny W. Neumannem, signální kanonek z věže chebské Horní brány věnovaný soukromníkem A. Loimannem nebo oděv měšťanské nevěsty z počátku století, jenž do nové sbírky roku 1872 daroval barvířský mistr Friedrich. Ani tyto kuriozity „ctěné obyvatelstvo“ k návštěvě expozice zřejmě nezlákaly – množství zápisů v dodnes dochované nejstarší pamětní knize je více než skromné a mezi prvními návštěvníky převažují přespolní…
Michaela Bäumlová
