Michaela Bäumlová
Albrecht z Valdštejna budoucím generacím nezanechal ani své paměti, ani deníkové zápisky, ani obsáhlou soukromou korespondenci, tedy materiál zrcadlící pisatelovo nitro a předkládající čtenáři víceméně ucelený obraz jeho osobnosti. Autoři valdštejnských biografií a studií (od 17. století bylo Valdštejnovi věnováno údajně přes 1000 monografií a bezpočet statí a článků) jsou mnohdy nuceni opírat se pouze o strohé písemnosti úřední povahy a subjektivní, útržkovité zprávy a náhledy generalissimových současníků. Neúplnost a rozporuplnost těchto svědectví značnou měrou přispěly k utvoření obecně panující představy o záhadném, neuchopitelném člověku, „chameleónu mnoha tváří“.
Albrecht z Valdštejna s astrologem Senim. J.Schader, A.H.Payne, oceloryt, 1858.
Chcete-li se seznámit s obsahem práce prvního Valdštejnova životopisce (a obhájce) Galeazza Gualda Priorata (1606–1678) Historia della vita d´Alberto Valstain duca di Fritland tiskem poprvé vydané roku 1643, sáhněte po titulu Historie života Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského od hraběte Gualda Priorata (2016). Prioratův text přeložený Evou Klímovou poznámkami opatřil Zdeněk Hojda, kapitolu věnovanou osobě autora doplnil Alessandro Catalano. Tento italský bohemista mj. v edici Die Diarien und Tagzettel des Kardinals Ernst Adalbert von Harrach (1598–1667) ve spolupráci s doc. Katrin Keller zpřístupnil italsko-německé deníkové záznamy pražského arcibiskupa kardinála Ernsta Adalberta z Harrachu (1598–1667) z let 1630–1667. Ty obsahují samozřejmě i zmínky o Harrachových švagrech Albrechtu z Valdštejna a Adamu Erdmannu Trčkovi z Lípy. Místní rejstřík a rejstřík jmenný, soupis literatury a Harrachův životopisný medailonek naleznete též on-line na trojjazyčných webových stránkách edičního projektu…
Četné zmínky o frýdlantském vévodovi naleznete i v komentářem opatřené edici deníkových záznamů jeho staršího příbuzného Adama mladšího z Valdštejna (†1638), nejvyššího purkrabího a otce Valdštejnova dědice Maxmiliána z Valdštejna (†1655). Adamovy strohé českojazyčné zápisky z let 1602–1633 v publikaci s názvem Deník rudolfinského dvořana. Adam mladší z Valdštejna 1602–1633 (1997) zpřístupnili Marie Koldinská a Petr Maťa.
Valdštejnovu biografii a životopisy 13 jeho současníků, kteří rovněž zanechali stopu (nejen) v dějinách moravského markrabství, naleznete v knize Pavla Balcárka Ve víru třicetileté války. Politikové, kondotiéři, rebelové a mučedníci v zemích Koruny české (2011). Týž autor svoji znalost pramenů italské, respektive vatikánské, provenience zúročil ve statích Albrecht z Valdštejna, Španělsko a římská kurie (Sborník příspěvků Nový Mars Moravicus k sedmdesátinám prof. dr. Josefa Války, 1999), Chebská exekuce ve světle korespondence s římskou kurií (Pocta Josefu Kollmannovi. Sborník k životnímu jubileu, 2002) a Plány Albrechta z Valdštejna na válku proti Turkům (Per saecula ad tempora nostra. Sborník prací k šedesátinám prof. Jaroslava Pánka, sv. 1, 2007).
Vládnete-li německým jazykem a zajímal-li by vás „nečeský“ pohled na osobnost Albrechta z Valdštejna zasazený do širšího dobového kontextu, sáhněte po dvojici publikací věnovaných třicetileté válce: Der Dreissigjährige Krieg. Europäische Katastrophe, deutsches Trauma 1618–1648 (vázaná kniha 2017, brožovaná 2019) Herfrieda Münklera, politologa, jenž významnou část své vědecké a publikační činnosti věnoval válečným konfliktům, a Die Reiter der Apokalypse. Geschichte des Dreissigjährigen Krieges (2018) z pera Georga Schmidta, historika specializujícího se na dějiny raného novověku.
Jste-li spíše fanoušky filmového umění, poohlédněte se po dvoudílné televizní inscenaci (1990) původní divadelní hry Josefa Boučka (1932–1995) Popel a hvězdy. Boučkova hra měla premiéru roku 1978 v chebském divadle, jež dohromady svedlo tři výrazné osobnosti – režiséra Jana Grossmana (jemuž asistoval mladý Miroslav Krobot), filmovou hvězdu konce 30. a 1. poloviny 40. let Gustava Nezvala, který na jevišti ztvárnil císaře Ferdinanda II., a bouřliváka Gustava Opočenského v roli Albrechta z Valdštejna. Dobovou fotodokumentaci chebské inscenace si můžete prohlédnout v databázi Divadelního ústavu… Gustav Opočenský se roku 1990 objevil i v televizním zpracování Popelu a hvězd, tentokrát v roli Ferdinanda II. – Valdštejna ztělesnil Jiří Adamíra. V režii Vladimíra Kavčiaka se v dalších rolích představili mj. Otakar Brousek st., Vladimír Ráž, Zdeněk Řehoř či František Němec. Autor předlohy Josef Bouček se na vzniku filmu podílel jako scénárista, hudbu k Popelu a hvězdám složil Michal Pavlíček.
Zdatní němčináři si mohou dopřát zážitek v podobě čtyřdílné minisérie ZDF Wallenstein z roku 1978, inspirované valdštejnskou monografií Golo Manna, v knižní podobě poprvé vydanou roku 1971 pod titulem Wallenstein. Sein Leben erzählt von Golo Mann. V titulní roli pod taktovkou režiséra Franze Petera Wirtha exceloval tehdy 57letý Rolf Boysen, scénárista Leopold Ahlsen v dialozích nápaditě využil citací z dobových pramenů, např. Tillyho korespondence. Série byla natáčena v Německu, Rakousku, Dánsku a Československu (např. ve Slavonicích a na Křivoklátě), českého diváka možná potěší přítomnost celé plejády tuzemských herců od Radoslava Brzobohatého v roli Valdštejnova komorníka až po již vzpomínaného Gustava Nezvala (ceremoniář u meklenburského dvora). Kompletní minisérie, kterou německé stanice již nevysílají s odůvodněním, že by „na současného diváka kladla přílišné nároky“, je k dostání na DVD (Fernsehjuwelen, 2017).
Dáváte-li před uměleckou tvorbou přednost populárně-naučným pořadům a německý jazyk ovládáte spíše pasivně, zaměřte se na třídílný dokument Mit Gottes Segen in die Hölle – Der Dreißigjährige Krieg (2003), věnovaný nejen osobě Albrechta z Valdštejna, ale i třicetileté válce obecně. Hranými sekvencemi oživený dokument je aktuálně dostupný i na You Tube.
