Michaela Bäumlová
Od posledního dubnového týdne do sklonku května 1630 pobýval Albrecht z Valdštejna na léčebném pobytu v Karlových Varech. Obrovský vévodův doprovod po tři týdny zásobovalo i město Cheb, jež do lázní dodalo krmivo (seno a neuvěřitelných 1000 strychů ovsa), stelivo (slámu), otop (dříví), svítidla (lojové svíce dvou velikostí), potraviny, pochutiny a nápoje. Soupis dodávek obsahující opakovanou poznámku, že ta či ona položka byla zaslána pouze v množství, jež bylo možno momentálně sehnat, je zajímavým pramenem k dějinám stravování.
Pohled na Cheb podle předlohy z Münsterovy Kosmografie. Anonym. 17. století.
Kromě zvěřiny včetně zvěře pernaté (koroptve a bažanti) bylo Chebskými do Karlových Varů dodáno maso hovězí (voli a telata), vepřové a skopové (skopci a jehňata), z drůbeže kapouni, kuřata, krocani („indiánští kohouti“) a holoubata. Pestrá byla skladba zaslaných ryb, nepostradatelných v postní dny. Zahrnovala jak ryby čerstvé, tak konzervované (uzené či solené): veliké i střední štiky, velké a menší kapry, okouny, karase, bělice, mřenky (grundle), čerstvé i uzené pstruhy (uzených dvakrát více), solené a čerstvé lososy (jichž se podařilo sehnat 21), z cizozemských druhů tresky, platýse a herynky. Z pokrmových tuků byly z Chebu zaslány špek a máslo dvojí jakosti, dvojí kvality byla rovněž vejce. Zaslané obiloviny reprezentovaly žito a bílá mouka, luštěniny pak čočka, fazole, hrách a exotická cizrna. Nechybí též zmínka o dodání sušené kořenové zeleniny a sušených hub. Z pochutin a konzervačních činidel Chebští vévodovi zaslali sůl a vinný a pivní ocet. V případě nápojů se jednalo o víno a bílé pivo.
Objem dodávek byl úměrný velikosti Valdštejnova „cestovního“ dvora – na každý z týdnů v průměru připadlo mj. 5 volů, 15 telat, 50 skopců, 30 jehňat, 2 vykrmení vepři, 20 kapounů, 10 krocanů, 100 kuřat a stovka holoubat.
Valdštejn v hodovní síni. Franz Schilhabel. 1850.
Po ukončení kúry se vévoda přes Cheb vydal do Memmingen ve Švábsku, kde hodlal vyčkat, co mu přinese v Řezně konaný říšský sněm. 28. května 1630 s doprovodem zahrnujícím i 6 knížat a 150 dalších šlechticů, velké množství kočárů, 60 nákladních povozů a 700 koní dorazil do Chebu, kde přenocoval v Pachelbelově domě a následujícího dne pokračoval v cestě. Poslední tečkou za generalissimovým karlovarským pobytem a zastávkou v jejich městě pro Chebské byla zásilka místní kyselky, kterou za ním poslali počátkem června. Poté si mohli vydechnout, ne však na dlouho.
Sněmující kurfiřti docílili Valdštejnova odvolání z postu nejvyššího velitele císařské armády a snížení jejího početního stavu. Vévoda rozhodnutí akceptoval a nastoupil cestu do Čech na své statky. I nyní učinil zastávku v Chebu, kam dorazil 30. října, přenocoval zde (opět v Pachelbelově domě) a následujícího dne pokračoval na Prahu. Městská rada v očekávání náporu osob a koní vydala nařízení o předzásobení domácností vodou a připravila rozpis ubytovaných lidí a 800 zvířat. Valdštejnův doprovod vedle důstojníků zahrnoval nejvyššího hofmistra knížete Gundakara z Lichtenštejna, více než 20 hrabat a pánů včetně příslušníků rodiny Valdštejnovy choti rozené z Harrachu, Trčků, Dohalských, pánů z Bubna či Gutštejnů, zastávajících čestné úřady ve vévodových službách, a ohromující „mobilní“ dvůr.
Ve výčtu ubytovaných nacházíme například 2 vévodovy kaplany, kancléře a kancelářské úředníky, dvorního kurýra, poštmistra, hospodářské úředníky, osobního komorníka, osobního lékaře, apatykáře (lékárníka), majordoma, hofmistra, dvorského profouse, 12 pážat a stejný počet lokajů, dveřníky, 64 trabanty (příslušníky tělesné stráže), trubače, podkoní, správce „vozového parku“ a výstroje, topiče, sklepníky, nákupčí, fišmistra (sádeckého), okrasného zahradníka, varhaníka a o výchovu pážat pečujícího tanečního mistra a učitele jezdectví a mistra šermířského a vojenského inženýra. Z řemeslníků vévodu provázeli dva sedláři a jeden vlašský (italský) a jeden český kovář. Nechyběly ani ženy – pradleny a myčky včetně umývačky stříbra a vévodovy osobní pradlenky. Raritou v době, kdy kuchařské řemeslo bylo vyhrazeno mužům, byla Valdštejnova dvorní kuchařka původem z Francie.
Ač zbaven části svých pravomocí, vévoda na Chebské roku 1630 tedy jistě nepůsobil jako člověk ponížený a opuštěný. Zdrcující úder jej zasáhl až o několik let později…
