18.10.2024 – 9.3.2025

Roku 2024 si chebské muzeum připomnělo již 150. výročí svého zpřístupnění veřejnosti. Za půldruhého století své existence se z městské instituce, jejíž expozice zahrnovala pouhé dvě místnosti, vyvinulo v regionální muzeum s téměř 60000 inventarizovanými sbírkovými předměty. Sbírka dnešního Muzea Cheb je svědectvím o přírodě, historii a kultuře regionu od dob prehistorických až po 21. století. Od 70. – 80. let 20. století je rozčleněna do 23 tématických podsbírek a nově inventarizována – jednotlivé sbírkové předměty jsou od této doby opatřeny českojazyčnými popisy, novými inventárními čísly a inventarizačními kartami. Na toto své zpracování sbírka čekala od roku 1945, kdy se muzeum nuceně proměnilo z jazykově německého v české, ztratilo odborné vedení a prakticky všechny (německy psané) evidenční pomůcky.

Renesanční rodinný epitaf na základě Benešových dekretů konfiskovaný v domě do roku 1945 obývaném chebským starostou dr. Jankou. 

Do většiny českojazyčných inventarizačních karet (jakýchsi „občanských průkazů“ jednotlivých sbírkových předmětů) byl při novém zpracování muzejní sbírky doplněn jednotný údaj o původu předmětu, totiž „staré sbírky“, čímž vznikl dojem, že všechny pocházejí z předválečné sbírky tehdy ještě městského muzea. Zároveň byly veškeré sbírkové předměty nově zaevidovány do přírůstkových knih jako zdánlivě aktuální přírůstky. Většina předmětů tak byla oloupena o svůj „životní příběh“. Ztraceny byly informace o jejich původním účelu, místu, odkud pocházejí, osobě někdejšího majitele, osobě dárce či prodejce, době příchodu do muzea. Vypovídací hodnota sbírkových předmětů se tak výrazně zmenšila – a zrodil se pomyslný dluh vůči generacím německy hovořících muzejníků, jejichž práce na prohloubení poznání a dokumentaci regionu vzala za své.
Je ještě možné tento dluh splatit? Lze tisícovkám postižených předmětů navrátit jejich ztracené příběhy a s nimi i jejich hodnotu jako historických pramenů? Odpověď na tyto otázky hledá aktuální výstava, na příkladu rekonstruovaných osudů vybraných exponátů ilustrující období, kdy instituce existovala jako muzeum městské (1874–1955), následně krátce okresní a poté krajské (1957–1960).

Novinová zpráva z roku 1909 o darování busty Albrechta Valdštejna muzeu jejím tvůrcem Karlem Wilfertem.

Výstava představuje předměty ze staré sbírky městských pamětihodností prezentovaných kdysi v objektu radnice, z nových městských sbírek založených ve 2. polovině 19. století coby základu pro budoucí muzeum, přírůstky z doby před rokem 1945, předměty pocházející z někdejšího chebského národopisného muzea (Museum für Volkskunde) a další konfiskované po 2. světové válce na základě Benešových dekretů nebo získané terénním sběrem v ohrožených sídlech a objektech. Rekonstrukci „ztracených příběhů“ umožnilo dlouhodobé studium dochovaných písemných a obrazových pramenů, starých tištěných průvodců po muzejní expozici, dobového tisku či historických adresářů města Chebu.

Výstava bude pro veřejnost přístupná
od pátku 18. října 2024 do neděle 9. března 2025.

AKTUALITY