NÁVŠTĚVNÍ KNIHA MUZEA CHEB

názory, dotazy, připomínky…

Napište nový příspěvek do knihy návštěv

 
 
 
 
 
 
Pole označená * jsou vyžadována.
Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Nový příspěvek bude na stránkách viditelný ihned po jeho schválení (ochrana proti spamu). Muzeum Cheb si vyhrazuje právo upravit či nezveřejňovat příspěvky nevhodného obsahu. Odesláním příspěvku vyjadřuje odesílatel svůj souhlas se zpracováním výše uvedených osobních údajů správcem prezentace (viz. sekce "Zpracování osobních údajů").
12
počet příspěvků: 19
Marta
Děkuji za skvělý zážitek a za velmi milý a poučný výklad při prohlídce. Jistě jsem tu nebyla naposledy.
Štěpánkovi z města (obce) Říčany
Veliké poděkování za krásnou expozici a velice nádherná průvodní slova paní průvodkyně.
Jakub Broum z města (obce) Sokolov
Dobrý den, zabývám se studiem heraldiky a zaujaly mě znaky měšťanských rodů ve vaší expozici. Mezi znaky je i znak rodu Sonnenleitnerů. Zajímalo by mě jestli by se o tomto rodě daly zjistit nějaké bližší informace.
Odpověď od: Muzeum Cheb
Znaky měšťanských rodů nechal krátce před 1. světovou válkou vyhotovit tehdejší ředitel muzea Dr. Karel Siegl. Výběr byl zaměřen na významné patricijské chebské rody. Při své práci se opíral o rukopisnou kroniku Chronik der Stadt Eger und des Egerlandes od Vincence Prökla, konkrétně o její IV. díl z roku 1835. Zde se nachází vyobrazení znaku Sonnenleitnerů a v překladu následující text: „Thomas Sonnenleitner, sekretář hraběte fuggerského, se svými čtyřmi bratry Lorenzem, Michaelem, Johannem a Georgem obdržel od císařského rady Johanna Georga Werndla na Aldfrid pro sebe a své potomky v roce 1674 znak, který je jimi užíván dodnes.“ O působení Sonnenleitnerů v Chebu a na Chebsku ovšem nemáme žádných zpráv. Ve Státním okresním archivu v Chebu se k danému tématu nenachází žádné archivní materiály, vyjma zmíněné kroniky.
Aleš z města (obce) Pardubice
Moc se nám u vás v muzeu líbilo, dozvěděli jsme se mnoho nového. Díky.
Petr
Moc děkujeme za příjemný doprovod expozicemi muzea a odborný výklad o historii té doby.
Karel Heřman z města (obce) Luby u Chebu
Dobrý den, zajímaly by mě nějaké bližší informace o podzemních chodbách pod Chebským hradem. Prý se zde nacházejí nějaké záhadné kresby a symboly. Bylo by možné tyto prostory nějak "oficiálně" navštívit?
Odpověď od: Muzeum Cheb
Dobrý den. Prostory chebského podzemí představují dvoupatrový komplex kasemat vestavěný do kopce pod hradem. Tyto kasematy vznikly při přestavbě hradu na barokní pevnost po třicetileté válce, v letech 1655 - 1740. Vzhledem jsou totožné s jakýmikoliv jinými soustavami tzv. tereziánských kasemat. Mnoho záhadologů tvrdí, že zdejší podzemní systém musí být starší, protože neodpovídá půdorysu hradu. Vysvětlení je ale jednoduché, neboť kdykoliv v minulosti, když byl stavěn systém katakomb (kasemat, chodeb) bylo naopak úzkostlivě dbáno na to, aby se půdorysy pevnostních budov a katakomb neshodovaly - bylo je tak obtížnější najít a dobýt. Tajemné kresby (např. dobře zachovalá opice na sudu) a nápisy v chodbách mají také svá vysvětlení. Ve 20. století využívala katakomby restaurace Střelnice jako své sklepy a při velkých lidových slavnostech (např. při masopustním veselí) sloužily jako rozšířené prostory nálevny. Tomu odpovídá i přístup do místnosti, kde se nalézají "magické" obrazy a nápisy. Tajemný nápis psaný švabachem a pokládaný za magickou formulku je po překladu veskrze lidský… znamená totiž "Guláš a víno utiší trýzeň". Jelikož Muzeum Cheb není vlastníkem ani správcem Chebského hradu, není tedy ani v naší moci umožnit komukoli přístup do jeho podzemních prostor. V tomto směru bychom Vám mohli snad jen doporučit nasměrovat Vaší žádost na správce objektu - tedy na Městský úřad v Chebu.
Boeman
Dobrý den, dozvěděl jsem se, že "prý" řezenskému křtu českých knížat roku 845 byl přítomen i jeden kníže z chebského hradiště. Je to možné? a pokud ano tak na jakém základě se tak usuzuje.V pramenech ať už těch dnešních nebo historických (fuldské anály) o tom není žádná zmínka. Děkuji předem za odpověď.
Odpověď od: Muzeum Cheb
Dnes není možné bezpečně zjistit jména a původ oněch čtrnácti knížat, kteří se podle fuldských análů měli zúčastnit křtu pravděpodobně v Rězně. Taková otevřená situace bohužel nahrává tvorbě velké řady (někdy víceméně logických) hypotéz a úvah nejen o tom, kdo oni pánové byli, ale také o tehdejších poměrech na území Čech a o začátku procesu vzniku knížectví vůbec. Jednou z takových otevřených hypotéz, ovšem zdaleka v žádném případě jakkoliv exaktněji potvrzenou, je i ta domněnka, že jedním z takto pokřtěných knížat by mohl být jakýsi velmož, který spravoval ze svého centrálního hradiště (dnešní areál chebského hradu) oblast slovanského osídlení "Chebska". Za současného stavu pozvání, které pramení z výzkumů raně středověkého pohřebiště na chebském hradě, je ovšem možné potvrdit to, že pravděpodobně již v 10. století dochází ke styku slovanských obyvatel s praktiky křesťanství, neboť hroby vykazují absenci milodarů (ukládání věcí do hrobů křesťanství zakazuje). Důležitým faktem, který svědčí o tom, že k přijetí křesťanství došlo, je, že na čtyřech vyzvednutých, hrubě opracovaných náhrobních kamenech, jenž kryly některé z pohřbů blízko kaple, byl neumě vyrytý jednoduchý křížek.
Václava
Dobrý den, potřebovala bych co nejvíce informací o pravěkém nalezišti v Žirovicích u Fr.L. Zjistila jsem, že podléhá nějakým způsobem chebskému muzeu a že se jedná o památku protobylanské kultury. Kdy byl posledně prováděn archeologický výzkum, anebo kde bych našla co nejvíce podrobností? Díky.
Odpověď od: Muzeum Cheb
Žírovické pohřebiště je datované do mladší doby bronzové, patří do tzv. chebské skupiny lužické kultury popelnicových polí (nikoliv do kultury protobylanské). Z pohřebiště byla prozkoumána pouze část a dokumentováno bylo asi 50 hrobů. Velká část pohřebiště byla zničena nebo narušena těžbou písku. Vyskytují se zde hroby obyčejné- jámové, pohřby v popelnicích i hroby pod mohylami s kamennými věnci. V blízkosti pohřebiště bylo také identifikováno současné sídliště. Výzkumem byla doložena jedna polozemnice a několik dalších zahloubených sídlištních objektů. Žírovické pohřebiště a sídliště bylo kompletně vypublikováno v monografii Evžela Plesla s názvem Lužická kultura v severozápadních Čechách, dílčí článek k lokalitě byl také publikován v Archeologických rozhledech č. 42 z roku 1990. Obě publikace jsou k dispozici v knihovně Muzea Cheb. Rozsáhlý soubor nálezů z výzkumů žírovické lokality je uložen v depozitáři chebského muzea. Poslední archeologický výzkum většího rozsahu tu provedl v letech 1957-1958 Archeologický ústav Praha pod vedením Evžena Plesla.
Ivan
Prosím o radu, zda existuje publikace nebo katalog chebského sochaře Karla Wilferta.
Odpověď od: Muzeum Cheb
Na Chebsku působili v 2. polovině 19. století a v 1. třetině 20. století dva sochaři stejného jména a to Karl Wilfert starší (1847-1916) a jeho syn Karl Wilfert mladší (1879-1932). K jejich sochařskému dílu doposud neexistuje zevrubná studie ani publikace. Více informací o obou sochařích lze nalézt ve stati Ernst Schremmer: Malerei und Plastik im 19. und 20. Jahrhundert, in: Kunst in Eger, München-Wien 1992, s . 477 an. O válečných pomnících z dílny obou sochařů se můžete dočíst v publikaci Bolest v kameni autorů Zbyňka Černého a Tomáše Dostála (Cheb 2007).
12
AKTUALITY