26.7. – 29.9.2024
V sobotu 27. července 2024 uplynulo 50 let od úmrtí českoněmeckého výtvarníka Willibalda (Willyho) Russe (1888–1974), v pondělí 23. září tomu bude 70 let od skonu jeho souputníka Johanna Adolfa Mayerla (1884–1954), od jehož narození 28. srpna uběhne 140 let.
Russ, rodák z Krásna (Schönfeld) i chebský rodák Mayerl prošli odbornou keramickou školou v Teplicích-Šanově (Schönau), absolvovali v oboru sochařství na vysokých uměleckých školách (Mayerl v Praze, Russ ve Vídni) a následně zahájili kariéru svobodných umělců. Vedle sochařství se věnovali i keramické tvorbě včetně výroby otopných těles (kamen), spolupracovali se soudobými architekty, navrhovali medailové ražby. Opakovaně se setkali jako konkurenti v soutěžích na realizaci pomníků či kašen a společně se sešli ve svazu českoněmeckých výtvarných umělců Metznerbund. Roku 1946 oba sdíleli osud vyhnanců a svůj život shodně zakončili v Bavorsku.
Russova autorská signatura z kamen pro chebské národopisné muzeum.
Russ po rané fázi převážně keramické tvorby ve stylu secese a art deco (práce pro porcelánky v Trnovanech u Teplic /Turn/ či vídeňské Werkstätten Karau) dospěl jednak k tvorbě s náboženskými náměty zahrnující široké spektrum od expresivních Piet a portrétů Ukřižovaného až po líbezné postavičky světic a madonek, jednak k osobité reflexi lidové keramické tvorby s rustikálně pojatými, pestře glazovanými figurami lidí i zvířat pracovanými v hrubším materiálu. Pro jeho betlémy, ilustrace lidových písní a výjevy z venkovského života je charakteristický jemný humor a laskavý nadhled. Vrchol Russovy „rustikální“ tvorby představují bohatou plastickou výzdobu nesoucí kamna pro někdejší chebské národopisné muzeum (Museum für Volkskunde), symbolizující oblast národopisného Chebska (Egerland).
Mayerlova signatura a vročení 1920 na kamnovém kachlu.
Pro Mayerla je charakteristická určitá ostrost linií a příklon ke stylizaci mohutné lidské či zvířecí figury. Značná část jeho sochařského díla je tak blízká tvorbě slavného česko-německého sochaře Franze Metznera (1870–1919), rodáka ze Všerub u Plzně (Wscherau). Ve specifických případech Adolf Mayerl zavítal i do oblasti klasického realizmu (portréty tepelských opatů, rekonstrukce antických sochařských děl pro pražskou německou univerzitu), vzácně v jeho díle nalezneme i reminiscence na barokní umění a vídeňskou secesní keramiku (plastiky puttů). Jeho zájem o folklórní tématiku nalezl výraz v pokusech o obnovu tzv. chebské majoliky s bílým nástřepím a modrou malbou a v produkci „selských“ kachlových kamen. Reliéfy venkovských muzikantů a tanečníků zdobící Mayerlem hotovená kachlová kamna představují syntézu heroického stylu (extrémně urostlé, „hranaté“ postavy tanečníků) a okouzlení svérázem (náměty z venkovského prostředí). Přes rozsáhlou poválečnou devastaci zejména jeho pomníkové tvorby nalezneme některé Mayerlovy práce dodnes i v chebských ulicích (kašna s dudákem v Březinově ulici, tzv. Cechovní kašna v ulici Kamenné, atlant v nároží budovy na křižovatce ulic Májová a Svobody).
Russova kamna pro chebské Museum für Volkskunde, expozice Muzea Cheb.
Práce obou tvůrců jsou od 2. poloviny 20. století zastoupeny i ve sbírce Muzea Cheb, až na výjimky se jedná o konfiskáty na základě Benešových dekretů. V případě Willyho Russe jde o díla z jeho krásenského ateliéru a již zmíněná monumentální keramická kamna pro Museum für Volkskunde, z tvorby Adolfa Mayerla muzeum vedle prací v kovu, kameni a keramice uchovává i dvě verze jeho ikonické plastiky Der Schmied (Kovář). Výbor z prací obou umělců pocházejících ze sbírky Muzea Cheb a jejich srovnání přináší výstavka s názvem „Souputníci“, jež probíhá v komorních prostorách někdejší kavárny a obchodu v přízemí hlavní budovy Muzea Cheb. Krátkodobá instalace tematicky doplňuje stálou expozici Muzea Cheb, jíž vévodí monumentální Russova kamna pro chebské Museum für Volkskunde zrestaurovaná v letech 2021–2022.
Výstava je pro veřejnost přístupná od pátku 26. července 2024 do neděle 29. září 2024, a to denně mimo pondělí, vždy od 9 do 17 hodin.
