28.5.2022, 19:30
Sopečná činnost je fascinujícím projevem vnitřní energie naší planety. Zatímco řada sopek vybuchuje s malou intenzitou za každých zhruba deset až sto let, existují sopky, které explodují jednou za desítky až sta tisíce let a tyto výbuchy mají ohromnou ničivou sílu. Takové sopky jsou schopné vyvrhnout do atmosféry více než tisíc kubických kilometrů horninového materiálu, způsobí spad popela na rozsáhlém území kolem sopky a můžou způsobit výrazné změny globálního klimatu na několik desítek let. Tyto sopky můžeme nazvat jako supervulkány. K explozím supervulkánů na Zemi dochází jednou zhruba za deset tisíc let. Z téměř dvaceti supervulkánů na Zemi je sledován především supervulkán v Yellowstonu (Wyoming, USA) a Campi Flegrei (Itálie).
Mgr. Prokop Závada, Ph.D. pracuje jako vědecký pracovník na Oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu AV ČR od roku 2007. Zajímá se především o geologické procesy spojené s výstupem horninových hmot v zemské kůře. Magisterské (1998–2003) i doktorské studium (2003–2007) absolvoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Cílem jeho práce je pochopení dynamických procesů, které řídily výstup částečně natavených hornin během kolize kontinentů v Českém masívu, v pásmu Himálajského horstva nebo Čínského Altaje. Dále se snaží objasnit mechanismy výstupu magmat v přívodních systémech pod vulkány a také vývoj solných těles (pňů) v oblasti horského pásma Zagrosu (Irán). Ve své práci kombinuje metody terénního strukturního mapování, mikrostrukturní analýzy, radiometrického datování a fyzikálního modelování.
