Skokan hnědý

Zobrazit článek ve formátu [pdf] …

Venku ještě sněží, uprostřed rybníků je vrstva ledu. Ale v roztátých okrajích se již páří první žáby. Prvním naším obojživelníkem, který se po zimě ozývá z vodních nádrží je skokan hnědý (Rana temporaria). V České republice máme tři druhy hnědě zbarvených skokanů. Tento je z nich nejhojnější a jako jediná naše žába nepatří mezi zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/92 Sb. Zdá se ale, že i tento druh doznal v posledním čtvrtstoletí značného úbytku lokalit i velikosti rozmnožujících se populací. V západních Čechách se s ním můžeme potkat až do nejvyšších poloh. Nejnápadnější jsou skokani hnědí na jaře. Samci se v březnu až dubnu ozývají hrdelním mručením z vnitřního párového rezonátoru (hlas zde: Český rozhlas…), samice jej nemají. Samci uchopují samice v podpaží a samice klade obvykle jeden shluk s 500–2000 kusy vajíček. Snůška má podobu plovoucích rozsolovitých chuchvalců, která ve vodě postupně bobtná do velikosti 10–20 cm. Skokani hnědí mají tendenci shromažďovat snůšky na jednom místě do shluků (viz obr. níže), což brání predátorům (tj. čolkům a drobným rybám) dostat se ke všem vajíčkům.

Hromadná snůška skokana hnědého, uprostřed samec s částečně nafouklými rezonátory. Rybníček v pastvinách v Mokřinách u Aše. Foto J. Brabec, 26. 3. 2021.

Pulci se líhnou za tři až čtyři týdny po nakladení vajíček. Pulci se živí řasami, vyššími rostlinami, odumřelými vodními živočichy a opadem. Pulci metamorfují cca dva až tři měsíce po vylíhnutí. Čerstvě metamorfovaní jedinci konzumují drobné roztoče, malé larvy dvoukřídlého hmyzu a jiné drobné bezobratlé živočichy. Spektrum potravy se rozšiřuje během vývoje. Potravou dospělých skokanů hnědých jsou především plži, žížaly, kobylky, sarančata, stínky, vodní berušky, vodní hmyz, stonožky, pavouci, brouci, můry apod.

Barevná variabilita skokanů hnědých. Rybníček v lesoparku pod ZŠ Hlávkova v Aši. Foto Z. Brabec, 26. 3. 2021.

Velmi pěkný popis skokana hnědého a jeho biologie je na stránkách Jaromíra Maštery Obojživelníci České republiky, odkud jsme částečně převzali též informace do tohoto článku. Skokani hnědí (zejména samci) mají velmi proměnlivé zbarvení. Hřbet může být velmi tmavý (černohnědý) přes odstíny šedé a hnědé až po okrovou (viz obrázek páru skokanů). Břicho skokana hnědého je světlé (bělavé, šedobílé či nažloutlé) s alespoň částečně patrnými hnědými a žlutohnědými skvrnami. Těmi se liší od dalších dvou našich hnědě zbarvených skokanů – skokana ostronosého (též zvaného s. rašelinný, Rana arvalis) a skokana štíhlého (Rana dalmatina). Rozlišení není obtížné, vyžaduje jen trochu zkušeností – viz např. obojzivelnici.wbs.cz… Skokan štíhlý se v nejzápadnějších Čechách téměř nevyskytuje, setkat se s ním můžete jen v nejteplejších oblastech Karlovarska. Naopak pro skokana ostronosého jsou nejzápadnější Čechy jedno z center rozšíření v České republice.