KAŠNY NA CHEBSKÉM NÁMĚSTÍ
stručná historie a restaurování
-

Od prosince 2003 do dubna 2004 byly rekonstruovány obě kašny na chebském náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Nákladem Města Chebu, odboru komunálního hospodářství, přesahujícím čtyři miliony korun, provedl restaurátorské práce Mgr. Marcel Hron, akad. soch. a restaurátor z Rokycan.

Ve 14. století se s rostoucím počtem obyvatel začalo město starat intenzívně o zásobování vodou. K roku 1318 je známo ve městě 50 studní s rumpálem zvaných Galbrunnen (Galgenbrunnen = studně s břevnem). Protože jako zdroj vody nestačily, byl do města zaveden vodovod, přivádějící vodu z okolních kopců, především od Svaté Anny a Zelené hory ze vzdálenosti zhruba 4 - 6 km. Na veřejných prostranstvích vznikaly veřejné kašny, tzv. Röhrkästen, které byly majetkem města. V důsledku toho záhy mnohé soukromé studně zanikly a byly používány jako odpadní jímky. Vodovodní potrubí bylo dřevěné a takové fungovalo ještě v roce 1845, včetně 16 veřejných a 20 soukromých kašen (Prökl 1845 II, str.64). Na chebském náměstí byly od roku 1323 dvě, později tři veřejné kašny, původně dřevěné. Teprve v 15. století (1428) byly postaveny z kamene (Rimpl 1934, 85, pozn. 291).
1. KAŠNA
1. kašna stála na horním konci náměstí, na tzv. Kornbühlu, později Koňském trhu (Roßmarkt). Roku 1481 ji mistr Erhard Pauer z Eichstättu postavil z kamene. Byla čtvercová, bez sochařské výzdoby. Uprostřed stál patrně osmiboký sloup s výtokovou trubkou směrem na západ k dnešní Březinově ulici. Tato kašna byla zrušena při otevření jižní strany náměstí v roce 1865 při zřízení nové Nádražní ulice (dnes Svobody). Na místě kašny byl v roce 1887 postaven pomník císaře Josefa II. (stržen r. 1923 a umístěn na parkánu ve františkánské klášterní zahradě, v roce 2003 přemístěn do Františkových Lázní).
2. KAŠNA
Uprostřed náměstí před novou radnicí je osmiboká Rolandova kašna, postavená z kamene r. 1523, jak říká vročení na podstavci. Socha rytíře Rolanda byla symbolem městského tržního práva. V roce 1528 na ní byla umístěna dřevěná plastika rytíře Rolanda, kterého vyzdobil chebský malíř Mathes. Tato plastika vydržela do roku 1591, kdy byla nahrazena pískovcovou sochou od sochaře Wolfa Hempfa, který za tuto práci dostal povolení dál pracovat v Chebu. 184 cm vysoká vzpřímená socha rytíře nebo landsknechta (Boháč 1999) drží levou rukou štít s městským znakem, posazený na ležícím lvu, v pravé ruce třímá kopí, na které se v době trhu měla vyvěšovat městská vlajka. Postavička s pytlem na rameni, stojící u rytířovy pravé nohy, je nejspíš chráněný obchodník. Zčernalý a značně zvětralý originál sochy, zvané lidově "Wastl", je od roku 1981 umístěn v expozici Chebského muzea (nejprve v mázhausu, od r. 1995 v expozici dějin města). Kašnu dnes zdobí kopie ze žlutého pískovce, kterou zhotovil v roce 1981 akademický sochař Jiří Živný. Dnešní roubení ze šedé žuly je dílem rekonstrukce v 19. století. Rekonstrukční práce na kašně konstatuje v roce 1965 denní tisk (Zemědělské noviny 27. 4.).
Při rekonstrukci kašny v únoru 2004 bylo po rozebrání konstrukce z 19. století odkryto původní dno ze 68 žulových desek různé délky, rovnaných v 11 řadách směrovaných od východu k západu. Kamenné desky byly spojované železnými kramlemi. Po obvodu osmiboké plochy je 30 cm široký a 5 cm hluboký žlábek pro osazení původních kamenných stěn. Cihlová obezdívka s obrubníky z 19. století je od vnějšího okraje původní stěny kašny vzdálená 60 cm, z čehož vyplývá, že původní kašna byla mnohem menší.
V březnu 2004 byl začištěn profil vybagrované jámy pro technické zařízení u severního okraje kašny. V hloubce 120 cm od povrchu žulového dna se objevil strop kamenného kanálu, širokého 60 cm. Překlad je z velkého žulového bloku 100x40x? cm. Mezi stropem a sedimentem bylo pouze 5 cm volného vzduchového prostoru. Dno kanálu bylo v hloubce 35 cm od stropu. Kamenné stěny kanálku byly pojené jílem a jejich základ byl v černém podložním jílu v hlobce 240 cm ode dna kašny.
Zásyp vkopu kanálu pod kamennou vyzdívkou tvoří černá písčitá hlína s relativně velkým množstvím pozdně středověkých keramických střepů. Nad překladem kanálu je podezdívka kašny z lomového kamene, pojeného maltou. Ve východní stěně výkopu byl v hloubce 135 cm odkryt zbytek ztrouchnivělého dřevěného potrubí, ústící pod kamennou podezdívku kašny.
Zahloubení dna kašny proti stávajícímu svažitému terénu je 60 - 90 cm a na rozdíl od dolní kašny nebyla úroveň okolí zachována na jeho úrovni.
3. KAŠNA
Dolní kašna na náměstí s barokní sochou Divého muže, chránícího zlaceným kyjem městský znak. Tato kašna je jako prostý čtvercový objekt se sloupem uprostřed zřetelná na známé kresbě dolního náměstí, datované kolem r. 1490, jejíž originál se nachází v Národním muzeu v Norimberku (Nationalmuseum Nürnberg). 15. srpna 1580 na ní byla osazena dřevěná plastika, kterou vyřezal truhlářský mistr Peter Eck a polychromií opatřil mistr Heinrich. V době vrcholného baroka, kdy exponovaná místa ve městě byla zkrášlována uměleckými díly, byla tato dnes neznámá a ztracená plastika sejmuta a nahrazena takzvaným Divým mužem. Tuto sochu z červené žuly vytvořil v roce 1738 významný barokní sochař Peter Anton Felsner jako repliku mramorové plastiky, která zdobí již od roku 1728 honosné schodiště "nové radnice". Z hlediska umělecko-historického je zajímavá zřetelná disproporce mezi použitým výrazně širším barokním podstavcem a vlastní sochou. V roce 1980 opravil a pozlatil kyj Jan Živný, ale krátce nato ho neznámí vandalové opět urazili.
Při restaurování v roce 2004 bylo odkryto původní dno z žulových bloků a očištěny všechny tři vrstvy šestibokého roubení, skládaného do žlábků, vymazaných černou pryskyřicí. Kamenné deskové dno přesahuje pod stěnami kašny ven, kde tvoří blokovou dlažbu na stejné úrovni jako dno kašny.
Při výkopu pro základ schodiště okolo kašny byla odkryta černá kulturní vrstva černého bahna, obsahující množství dřevěných úlomků, kostí a keramických střepů. Tato hnojná vrstva potvrzuje předpoklad zástavby dolního náměstí před požárem 1270. Veřejná kašna byla postavena až počátkem 14. stol., patrně k roku 1323.
Při obkopávání kašny byly nalezeny dřevěné roury původního dřevěného vodovodního potrubí. Pro nedostatek letokruhů je bohužel nebylo možno dendrochronologicky datovat.
Obě nákladně a pracně restaurované kašny jsou v zimním období chráněné přístřešky, které pořídilo Město Cheb, odbor komunálního hospodářství, nákladem 250 000,- Kč.
-
<<<
Autor: PhDr. Pavel Šebesta
-