ČESKÁ MENŠINA V PLESNÉ
-

Chebsko patřilo od středověku k oblastem s převahou německého obyvatelstva a o příchodu několika Čechů lze nalézt zmínky v druhé polovině 19. století z Chebu. Mezníkem se staly události kolem 28. října 1918, které vedly k příchodu Čechů, zejména státních zaměstnanců, na Chebsko tedy i do Plesné. Postupně se zde rozvíjela se česká spolková činnost a vznikla menšinová škola. Vzájemné soužití s německými spoluobčany se začalo zhoršovat s příchodem hospodářské krize a hlavně s nástupem Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu. Změnu vycítila i česká menšina, množily se provokace a napadání všeho českého. Vývoj gradoval událostmi roku 1938, které donutily Čechy z Plesné odejít.
O Plesné toho víme poměrně málo, jako pramen slouží především kronika české menšinové školy, dále dobová kronika Šneků a několik dalších drobností.

Český menšinový život
Plesná byla jako součást ČSR obsazena 1. ledna 1919 československými vojáky (25 mužů), jejichž počet během tohoto roku kolísal mezi 7 - 100 muži. 20. ledna v reakci na zprávu starosty o obsazení města souhlasila městská rada s připojením k Deutsch-Österreich a Německu. V následujících měsících bylo zaznamenáno několik stížnosti na českou posádku.
Obsazení Plesné bylo podnětem k postupnému příchodu Čechů. Zdejší česká menšina se skládala, stejně jako na většině území Chebska, hlavně ze zaměstnanců pošty, ČSD, četníků a finančníků. Podle výsledků sčítání z 15. prosince 1921 se k české národnosti přihlásilo v Plesné 13 a ve Šnekách 1 osoba, což dokumentuje postupný příchod Čechů na Plesensko během 20. let. Rozrůstající se menšina se postupně začala více aktivizovat a 30. září 1922 vznikl v Plesné odbor Národní jednoty severočeské (NJS). Ten se však už v následujícím roce rozpadl a místním Čechům nezbylo, než podporovat akce odboru NJS v nedaleké Skalné. Sami organizovali divadelní představení (např. v květnu a červnu 1928 ve Velkém Luhu a Starém Rybníce) - jako „mravní posílení menšiny“. Rozpory skalenských Čechů (osobního i politického rázu) na konci 20. let měly za následek pořádání méně akcí ve Skalné, což ovlivnilo také menšinový život plesenských Čechů.
Od poloviny 20. let se Češi v Plesné také snažili aktivně zapojit do obecních voleb, ale nedařilo se jim získat žádný mandát.
Různorodost vztahů k Čechům a československému státu vůbec dokumentuje případ jednoho z místních obyvatel - říšský Němec Reinhold Hensche, manžel majitelky domu, kde sídlil plesenský poštovní úřad, a úředník saské dráhy v Plesné, 7. března 1925 večer odstranil československou vlajku z budovy poštovního úřadu, která byla vyvěšena k oslavám narozenin prezidenta Masaryka. Na půdě pak rozházel úřední tiskoviny a zásilky a zatarasil jimi vchod do kanceláře. Naopak, houslař ze Šneků Josef Buchner poslal na podzim 1925 prezidentovi Masarykovi vánoční dar - dvoje housle s vyřezávanými hlavami a na rubu s portrétem anglického krále a prezidenta, na spodní straně byla 1. sloka hymny a heslo Pravda vítězí.
Hospodářská krize 30. let postihla i Plesnou a místní Čechy. Někteří se ocitli bez práce, panovala bída a hlad. Objevují se také první náznaky napjatějších vztahů: „V této době začíná býti na hranicích velmi horká půda...“
Podle sčítání z 1. prosince 1930 už v Plesné žilo 54 Čechů, 30 ve Šnekách a 7 v nedaleké Lomničce, tyto údaje svědčí o nárůstu české menšiny a tím i její větší aktivitě. Roku 1932 se poprvé objevila i zmínka o konání vlastní akce české menšiny - mikulášské zábavy, která byla uspořádána v hostinci u Kohlerny, a v následujících letech se konala pravidelně. Němečtí spoluobčané samozřejmě pořádali své oslavy, např. 21. června 1934 uspořádali průvod se zapálením hranice na oslavu slunovratu za účasti asi 400 osob.
Postupně se plesenští Češi osamostatňovali stále více. V říjnu 1934 se konala poprvé samostatně oslava výročí republiky, i když v prostorách školy. Úplně první veřejná oslava české menšiny proběhla 9. března 1935 u příležitosti 85. narozenin Tomáše G. Masaryka v hotelu Německý dům v Plesné ve spolupráci s místním osvětovým výborem. Česko-německý program, na kterém se podílely spolky z Plesné a Šneků, shlédlo velké množství diváků. Oslavy tohoto výročí proběhly zároveň ve Šnekách a Velkém Luhu. Státní svátek byl Čechy veřejně poprvé oslaven 28. října 1935 v hostinci pana Kohla.
V politických aktivitách se však Čechům stále nedařilo, i když ve volbách v roce 1935 „nebyl ztracen ani jediný český hlas“ v Plesné. Původně jednotná menšina se postupně politicky rozlišovala, o čemž svědčí i úvahy o ustavení místní politické strany národně socialistické, které se v Plesné objevily v létě 1937.
Rostoucí menšinový život vedl 2. února 1936 k (opětovnému) ustavení odboru NJS pro Plesnou a okolí, který tvořilo 42 členů a jeho hlavním úkolem byla péče o menšinovou školu.
7. březen 1936 „státní zaměstnanci v Plesné“ oslavili v kavárně pana Schönera stále ještě za účasti „značného počtu Němců“.
28. října 1936 oslavu státního svátku poprvé zorganizoval místní odbor NJS ve spolupráci s osvětovým výborem ve Šnekách v restauraci p. Sandnera. Na konci května 1937 si podobně připomněli i narozeniny prezidenta Beneše.
21. září 1937 uspořádala NJS v sále restaurace Schöner smuteční tryznu za zemřelého T.G. Masaryka. 28. října se konala slavnostní členská schůze místního odboru NJS a oslava pořádaná místním osvětovým výborem ve Šnekách. Na podzim NJS uspořádala sbírku ve prospěch menšinové školy a nezaměstnaných členů odboru, většina výtěžku měla být použita jako základ fondu pro zakoupení pozemku na stavbu budovy české školy v Plesné.
Rok 1938 znamenal pro obyvatelstvo Plesné výraznou politickou změnu, i když její náznaky se objevovaly už od poloviny 30. let a obyvatelstvo vývoj v sousedním Německu pozorně sledovalo. 20. dubna se v Plesné poprvé objevily i přes zákaz vlajky s hákovým křížem, když je vyvěsili někteří říšští Němci na oslavu 40. narozenin Adolfa Hitlera. Na konci května Plesnou rozrušily zprávy o úmrtí zemědělců, členů SdP Georga Hoffmanna a Niklase Böhma v Chebu, mnoho místních se pak zúčastnilo jejich pohřbu v Horních Lomanech a ve Skalné. V červnových obecních volbách v Plesné jasně zvítězila SdP a vystřídala tak dosavadní zastupitelstvo složené převážně ze sociálních demokratů. V předvečer těchto voleb se konaly různé průvody a byla prováděna agitace ve prospěch SdP.
12. září po Hitlerově projevu následovalo vyzvánění zvonů a za zpěvu písní a provolávání hesel procházel průvod městem. Následujícího dne docházelo k česko-německým potyčkám, byla zbita posádka auta státní policie a četníci Plesnou raději opustili. 14. září došlo k vyhlášení stanného práva. V následujících dnech odcházeli z Plesné kvůli množícím se útokům někteří Češi a také sociální demokraté a komunisté. Nepracovalo se, četníci hlídkovali ve dne v noci. 15. září utekli členové SdP i další obyvatelé přes hranice, takže v Plesné zůstalo málo zejména mužů. Městem projížděly tanky.
Když 22. září odešlo z Plesné četnictvo, Stráž obrany státu (SOS) a někteří další, za zpěvu se vrátila část obyvatel se členy NSDAP, aby v noci opět utekli. V následujících dnech se zatýkalo, mobilizovalo a panoval všeobecný neklid. Byl zastaven železniční provoz na trati Cheb - Brambach. 26. září visela na budově poštovního úřadu vlajka s hákovým křížem. 30. září bylo v Plesné oslavováno podepsání Mnichovské dohody. Na silnici u celnice byly odstraněny překážky a drahou se do Plesné vrátilo mnoho uprchlíků. Vyvrcholením připojení Sudet k Německu byla na Chebsku návštěva Adolfa Hitlera 3. října, který však Plesnou „bohužel“ neprojížděl, obyvatelé ho tedy vítali aspoň u křižovatky na trase Luby - Skalná. Češi se sem vrátili až v roce 1945, to už je však opět jiná kapitola dějin Plesné.
Česká menšinová škola v Plesné
Ke zřizování menšinových škol s vyučovacím jazykem československým podle zákona č. 184 z 3. dubna 1919 docházelo zejména v působišti státních zaměstnanců, kteří do svého působiště přicházeli často i se svými rodinami.
Idea vzniku české školy se v "... v prostředí tak nepřátelském, jako je v Plesné" objevila mezi místními Čechy počátkem roku 1926. V březnu vyzval inspektor menšinových škol v Karlových Varech Josef Bayer naddozorce finanční stráže p. Kitzbergera z Plesné, aby pro tuto školu zjistil počet dětí. Zároveň byla podána žádost o zřízení menšinové školy v Plesné, proti čemuž místní úřady protestovaly zejména v souvislosti s plánovaným umístěním školy (viz dále). Škola byla otevřena za pomoci inspektorátu a okrsku NJS ještě před vyřízením žádosti 6. září. Její správou byl pověřen František Kalhous. Přihlásilo se 14 dětí - zčásti českých, zčásti německých ("úplní Němci"). Ve 30. letech se počet žáků pohyboval mezi 12 - 16 zejména z Plesné, Šneků a Lomničky.
Učitel organizoval pro žáky zejména školní oslavy státních svátků, dne dětí a zejména vánoční nadílku, která postupně dosahovala částky kolem 450 Kčs. S rozvojem menšinového života v Plesné se žáci s rodiči zúčastňovali i oficiálních oslav.
Škola byla nejprve umístěna v budově celního úřadu (č. 314). Nábytek jí zapůjčila česká škola v Chebu a celní úřad. Až do výnosu ministerstva, tj. do počátku ledna 1927, probíhalo vyučování v nejistotě, zda bude škola povolena. Od 1. března měla škola přes odpor místní školní rady a obecní rady ve Šnekách svou učebnu v budově německé školy ve Šnekách a od 2. března zde probíhalo vyučování. Škola získala i část školní zahrady.
Od školního roku 1927/1928 byla při škole zřízena expozitura pro devět dětí z Lubů a okolí, která byla umístěna ve státní odborné škole pro výrobu hudebních nástrojů v Lubech, kde jí byla uvolněna jedna místnost. Od února 1929 se expozitura osamostatnila.
Od 1.10. 1927 školu převzal Jindřich Krtil, vzhledem k jeho nemoci ho od počátku roku 1928 zastupoval František Novák, který byl následně od 1. února ustanoven správcem školy. Od školního roku 1929/1930 ve Skalné vyučoval Bohumil Faltín, následujícího roku Oskar Hollmann.
19. září 1931 proběhlo stěhování školy, neboť ministerstvo pro ni najalo budovu č. 184 v Plesné, v níž do poloviny prosince probíhaly adaptační práce.
Nový správce školy Stanislav Mácha, od školního roku 1932/1933, si stěžoval na nesoudržnost - „rozeštvané poměry mezi místními Čechy, stará to bolest českých menšin“- , špatně se mu spolupracovalo. Naopak německé obyvatelstvo se chovalo „velice loyálně k české škole“. „V napjaté době“ na podzim 1933 nastoupil do školy Richard Beneš, o tři léta později ho vystřídal František Nechvátal.
10. října 1936 oslavila škola společně s odborem NJS 10. výročí školy. V restauraci pana Baumgartla ve Velkém Luhu se sešlo mnoho Čechů z Plesné a okolí. Proslov měl předseda NJS A. Vyoral a správce školy.
V září 1938 zahájil své krátké působení v Plesné s dvanácti žáky učitel Břetislav Plechatý, kterého následující sled událostí donutil k odchodu.
Prameny a literatura:
Státní okresní archiv Cheb, fond č. 437 OÚ Cheb, Prezidiální protokoly, Presidiální protokoly, II. díl 1918 - 1938, kart. č. 45 - 58
Státní okresní archiv Cheb, Sbírka č. 172 Kroniky a pamětní knihy, Kronika č. 161, Obecní kronika Plesná 1933
Státní okresní archiv Cheb, Sbírka č. 172 Kroniky a pamětní knihy, Kronika č. 166?
Státní okresní archiv Cheb, Sbírka č. 172 Kroniky a pamětní knihy, Kronika č. 169, Měšťanská škola Plesná I. díl 1914 - 1923
Státní okresní archiv Cheb, Sbírka č. 172 Kroniky a pamětní knihy, Kronika č. 170, Měšťanská škola Plesná II. díl
Státní okresní archiv Cheb, Sbírka č. 172 Kroniky a pamětní knihy, Kronika č. 205, Obecní kronika Šneky ? - 1929
Státní okresní archiv Cheb, Sbírka č. 172 Kroniky a pamětní knihy, Kronika č. 206, Obecní kronika Šneky 1930 - 1944
Základní škola Plesná, Kronika menšinové školy 1926 - 1938
-
<<<
Autor: Markéta Plevná Šalátová
-