OBSAH
Úvodní text
Aš (0017)
Aš (0018)
Aš (0019)
Bříza (1103)
Dasnice (0125)
Dolní Dvory (0917)
Dolní Hraničná (0051)
Dolní Paseky (0829)
Dolní Žandov (0604)
Dolní Žandov (0919)
Dolní Žandov (0965)
Dřenice (0651)
Dvorek (0036)
Háje (0035)
Hazlov (0023)
Hazlov (0026)
Hazlov (0027)
Horní Hraničná (0052)
Horní Hraničná (0053)
Hůrka (0934)
Cheb (0028)
Cheb (0048)
Cheb (0571)
Chlum sv. Máří (0127)
Komorní Hůrka (0046)
Kopanina (0034)
Kostelní (0130)
Kostelní (0762)
Kostelní (0763)
Krajková (0131)
Lipná (0024)
Lomnička (0049)
Maškov (0037)
Milhostov (0038)
Milhostov (0039)
Milhostov (0040)
Milhostov (0041)
Milhostov (0050)
Mlýnek (0033)
Mostek (0029)
Plesná (0030)
Plesná (0031)
Plesná (0032)
Podhrad (0043)
Podhrad (0044)
Podhrad (0045)
Podhrad (1794)
Podhrad (1795)
Podhrad (1796)
Podhrad (1797)
Podhradí (0020)
Podhradí (0021)
Polná (0025)
Polná (0653)
Polná (0956)
Povodí (0958)
Stebnice (0054)
Trojmezí (0022)
KONEC
  SMÍRČÍ KŘÍŽE NA CHEBSKU - fotografický průvodce
 
-
OKOLÍ CHEBU
-
-
Smírčí kříže - ohrožené kamenné památky středověku.
-
Mezi významné kamenné památky světské i církevní historie, které se v nevelkém počtu dochovaly až do dnešních dnů, patří tzv. smírčí kříže vznikající převážně v průběhu středověkých dějin (od 13. do 17. stol.) na území většiny evropských států. K místům z jejich největším výskytem v rámci České republiky patří společně s ostatními příhraničními oblastmi také Chebsko. Z obecného hlediska vznikaly smírčí kříže většinou jako památka na násilnou nebo nešťastnou smrt, jako součást trestu a smíření se s Bohem i lidmi, jako hraniční znamení či symbol rekatolizace. Po roce 1990 došlo k otevření hranic a tím pádem také k rekultivaci do té doby přísně střeženého hraničního pásma. A právě zde se mnohé z těchto památek dodnes nacházejí. Paradoxně se aktem zpřístupnění příhraničních oblastí staly mnohé smírčí kříže památkami prvořadě ohroženými. Nejeden z křížů tak v průběhu minulých let skončil na předzahrádce rodinného domku nebo kdesi v německém či rakouském Antiku. Smyslem naší prezentace je tedy zachytit prostřednictvím fotografií současný stav a podobu oněch kamenných artefaktů, které doposud zůstávají ve volné přírodě a hrozí jim tak nebezpečí zcizení či devastace vlivem narůstající výstavby. Proto tato galerie obsahuje pouze ty kříže, které stojí na nechráněných stanovištích a opomíjí památky umístěné v prostorách muzejních institucí (muzeum v Aši a Chebu) či na soukromých pozemcích (kříže č. 0925 - Hněvín a č. 0344 - Chlum sv. Máří). Do galerie nejsou zahrnuty ani novodobé (pamětní) kříže. Nejedná se tedy o vyčerpávající databázi všech dochovaných popř. již ztracených objektů, nýbrž o jakéhosi obrazového průvodce cíleného k těm, kteří co turisté či milovníci historie hledají námět a inspiraci k výletům do okolí Chebu.
-
V současné době tvoří fotogalerii většina smírčích křížů dochovaných do vzdálenosti přibližně 30 km od Chebu, a to na území České republiky. V příštích letech by se měla rozšířit také o památky nacházející se v příhraničnch oblastech Německa, v okolí Sokolova a Mariánských Lázní - čímž by v podstatě obsáhla celou oblast historického Chebska.
-
-
Co se týká ochrany a mapování stanovišť smírčích křížů na našem území patří bezesporu velký obdiv a uznání členům "Společnosti pro výzkum kamenných křížů", která působí při muzeu v Aši. Díky jejich obětavé práci a nezištné námaze došlo a do dnešních dnů stále dochází k záchraně či znovunalezení mnoha cenných objektů, které by byly jinak nenávratně ztraceny či poškozeny. Především jejich zásluhou vyšla také doposud nejobsáhlejší publikace zaměřená na problematiku kamenných křížů na území ČR pod názvem: Kamenné kříže Čech a Moravy. Jedná se nepochybně o nejpodrobnější práci na toto téma v českém jazyce. Knihu vydalo ve dvou vydáních nakladatelství Argo (1997 a 2001) a nelze ji než doporučit k dalšímu studiu, a to jak badatelům z řad odborné veřejnosti, tak i všem zájemcům o problematiku drobných kamenných památek a smírčích křížů. Jako další významný zdroj studia mohou posloužit také pravidelně vycházející "Sborníky Společnosti pro výzkum kamenných křížů", které tato společnost každoročně vydává a které mimo odborných článků a statí na dané téma obsahují také pravidelně aktualizované rejstříky a soupisy dochovaných kamenných objektů na území ČR. Bližší informace o Společnosti pro výzkum kamenných křížů nalezneme například v článku Jaroslava Víta uveřejněném ve "Sborníku muzea Karlovarského kraje 16/2008" pod názvem: "O společnosti pro výzkum kamenných křížů" (formát pdf)...
-
<<< MUZEUM CHEB
-
© Muzeum Cheb, příspěvková organizace Karlovarského kraje