Unikátní národopisná památka

Poté, co se koncem loňského roku uzavřel bezmála tříletý soudní spor o národopisná kamna Williho Russe, má tato unikátní památka nakročeno do nové životní etapy. V únoru letošního roku byl dokončen její restaurátorský průzkum a zpracován záměr na odbornou demontáž, následné restaurování a opětovnou stavbu v podmínkách plně respektujících mimořádný význam tohoto uměleckého díla. Zakázku na zmíněné práce získal pražský Atelier restaurování kachlových kamen restaurátorky Sylvy Antony Čekalové.

Z restaurátorského záměru je zřejmé, že vzhledem k provedení kamen a jejich současnému stavu půjde o vysoce obtížnou odbornou práci, která bude mimo jiné náročná i časově. Práce na restaurování kamen od jejich rozebrání v kasematech Chebského hradu až po instalaci v expozici Muzea Cheb jsou plánovány ve čtyřech etapách. Jak již bylo mnohokrát zmíněno, Russova kamna budou dominantním exponátem národopisné části chystané nové expozice Muzea Cheb.

Připravovaná instalace počítá s tím, že kamna budou veřejnosti poprvé představena v původní podobě, kterou jim jejich autor, krásenský sochař a keramik Willi Russ, zamýšlel dát. Mohutné těleso kamen se základnou 286 x 145 cm výškou 238 cm bude podle autorského záměru usazeno na zděném soklu kopírujícím dnešní základnu kamen, vysokém 45 cm. Kamna budou doplněna rovněž o kamnovou lavici, tak jak u klasických chebských kachlových kamen bývalo pravidlem.

Národopisná kamna Williho Russe, pomyslná učebnice chebského (egerlandského) národopisu v trojrozměrném obraze, návštěvníkům muzea nabídnou zcela neotřelý pohled na zapomenutou minulost zdejšího regionu. Šestnáct figurálních scén představí významné zvyky a tradice hospodářského, církevního a rodinného života venkovského lidu na Chebsku. Čtrnáct krojovaných párů předvede lidový oděv v různých částech této oblasti od sklonku 18. století až po 30. a 40. léta 20. století. Plastické stuhy vlnící se mezi jednotlivými scénami zachycují chebský dialekt v podobě 63 přísloví, pořekadel, mravních ponaučení, úryvků z koled a písňových textů. To vše doplňuje heraldická výzdoba čítající 71 znaků města a městeček a rodových znaků.

Nová instalace restaurovaných chebských národopisných kamen v připravované expozici Muzea Cheb splatí dluh jejich tvůrci Willibaldu Russovi a duchovnímu otci myšlenky jejich vzniku, etnografovi, filologovi a pedagogovi, Josefovi Hanikovi.

Rozhodující podíl na opětovném zpřístupnění unikátních kamen patří Karlovarskému kraji, který na jejich restaurování uvolnil finanční částku 1,2 milionu korun. Zájemci mají možnost se o jejich vzniku a osudu dovědět víc v článku z pera historičky muzea Michaely Bäumlové „Kamna pro chebské národopisné muzeum“, který je otištěn ve Sborníku muzea Karlovarského kraje 26 (2018) nebo na archivních stránkách Muzea Cheb pod níže uvedenou adresou:

KAMNA WILLIHO RUSSE …

Archivní stránky Muzea Cheb nejsou optimalizovány pro mobilní zobrazení !

Monumentální dílo vzniklé mezi lety 1941-1944 na objednávku někdejšího chebského národopisného muzea vedeného etnografem Josefem Hanikou (1900–1963) se do místa svého určení dostalo s bezmála čtyřicetiletým zpožděním. Po svém dokončení do Chebu, který byl ohrožen spojeneckým bombardováním, již nedoputovalo a zůstalo do konce II. světové války v ateliéru W. Russe. Poválečná (1946) snaha chebského muzea kamna převézt do Chebu a zde instalovat vyšla na prázdno. Dílo se „na scéně“ znovu objevilo až roku 1952, kdy bylo umístěno do expozice nově zřízeného okresního muzea v prostorách zrekonstruovaného hradu v Lokti. Odtud bylo kvůli své „ideologické závadnosti“ před květnem roku 1972 odstraněno a určeno k vyřazení. Pouhou shodou náhod zachráněné před zničením se na základě hospodářských smluv počátkem 80. let. 20. století dostalo do Chebu, kde bylo po obtížné rekonstrukci od roku 1993 vystaveno v prostorách hradu provozovaného tehdy chebským muzeem. Nezbývá, než si přát, aby se národopisná kamna po všech těchto peripetiích konečně dočkala důstojné prezentace v rámci stálé expozice Muzea Cheb a stala se její součástí a ozdobou.