-
MLÝNSKÁ VĚŽ
-
-
Vznikla jako součást městského opevnění, které bylo postupně budováno zhruba od poloviny 13. století a mělo několik bran (kromě Mlýnské také Horní, Lodní, Mostní, postupně byly budovány další). Po husitských válkách v polovině 15. století došlo k novému rozšíření a zesílení městských hradeb, zejména vnějšího opevnění, jehož součástí se v roce 1467 stala také nově vybudovaná Mlýnská věž. Bohužel se nedochovaly žádné písemné prameny vztahující se přímo k její výstavbě.
-
O pět let později vypukl v Chebu velký požár, jemuž padla za oběť severní část města, zasažen byl i hrad a pravděpodobně také hradby. Škody po požáru byly impulsem k dalším stavebním pracím (např. byla postavena Skalní věž na rohu hradní skály, vzniklo hrázděné patro hradního paláce, Černá věž byla opatřena jehlancovou helmicí atd.).
-
Během třicetileté války (1618-1648) se plně ukázal strategický význam Chebu. V roce 1647 město obsadili Švédové, během ostřelování byl poškozen hrad a některé věže. V rukou nepřítele město zůstalo až do konce války. Ihned po jejím ukončení, již v roce 1649, bylo rozhodnuto o barokní přestavbě chebského opevnění a v roce 1652 vydal císař Ferdinand III. dekret nařizující přebudování na bastionovou pevnost (bastion je část opevnění vystupující mimo samotnou hradbu, na níž se koncentrují střelci a děla). Hlavní stavební práce vrcholily v letech 1673-1699, dokončení se protáhlo až do roku 1740. Původní středověké hradby se všemi věžemi zůstaly i nadále zachovány. Bohužel již v době dokončení přestavby bylo zřejmé, že také tento systém je již překonaný. To se naplno projevilo v roce 1742, kdy po čtrnáctidenním obléhání dobyli město Francouzi.
-
Chebská pevnost zcela ztratila svůj smysl a v roce 1808 bylo dokonce zahájeno boření. Části opevnění spolu s některými věžemi začalo město Cheb ve 20. letech 19. století rozprodávat či dokonce bezplatně přenechávat majitelům sousedních domů s povinností udržovat svoji část v dobrém stavu. I přes toto nařízení však docházelo k četným demolicím. Do konce 19. století byly postupně zbourány téměř všechny brány a jejich přilehlé věže, Mlýnská brána byla odstraněna v roce 1866, zůstala pouze Mlýnská věž, na kterou byly přeneseny hodiny z Mlýnské brány. Věž sloužila k obytným účelům, koncem 19. století tu bydlel městský policista Franz Engelhart. O dalších osudech věže ve 20. století se mnoho neví, v létě 1929 vznikl plán jejího zaměření, z něhož je dnes patrné, že sklepy věže byly nepřístupné.
-
Během druhé světové války historické jádro město nadále chátralo, situaci ještě zhoršilo letecké bombardování v posledních válečných měsících. Kromě železničního nádraží byl zasažen také kostel sv. Mikuláše, jehož helmice podlehly požáru a budova kasáren na Kasárním náměstí. V roce 1952 byla zahájena obnova města v rámci městské památkové rezervace a počátkem 60. let započala regenerace historického jádra města, která byla rozdělena do několika etap. Do plánů byla zahrnuta také Mlýnská věž, která již v té době byla považována spíše za součást hradu nežli hradeb.
-
Pravděpodobně v roce 1982 již zcela zchátralá věž vyhořela a následujícího roku proběhly opravy, během kterých dostala nové zastřešení. Teprve v roce 2009 byla zahájena kompletní rekonstrukce. V turistické sezóně 2010 bude návštěvníkům zpřístupněna Mlýnská věž v rámci hradního okruhu jako jediná zachovaná část pozdně středověkého opevnění města.
-
 
Hradní nádvoří
Dvojitá kaple
Černá věž
Hradní palác
Kasematy
Mlýnská věž
Kuchelhaus