-
DVOJITÁ HRADNÍ KAPLE
-
-
Vedle paláce se tyčí nejcennější stavba falce, hradní dvojitá kaple. Postavena byla na konci 12. století na místě dávno zrušeného slovanského hřbitova. Mnoho koster bylo porušeno při kopání jejích základů, několik pohřbů bylo nalezeno uvnitř pod podlahou. První historická zpráva o kapli uvádí, že roku 1213 v ní císař Friedrich II. vydal zlatou bulu, upravující vztah mezi panovníkem a církví.
-
Jednoduchý kompaktní zevnějšek kaple nabývající podoby hranolového bloku z lomového zdiva s granitovými lizénami je ve výrazném protikladu k slohově rozdílnému vnitřnímu uspořádání. Přízemí se čtyřmi masivními granitovými sloupy, nesoucími křížovou klenbu čtvercové lodi, zapuštěné 1,5 m pod úrovní okolního terénu, je učebnicovou ukázkou románského slohu. Původní podlaha z keramických dlaždic byla v 19. století překryta kamennými deskami. Ve stejné době bylo u vstupních dveří postaveno dvouramenné schodiště.
-
Po dvou schodech lze vystoupit do chóru, zúženého z obou stran sakristiemi. Obdélníková románská okénka, poskytující jen orientační světlo, byla pod hrubou omítkou z 18. století objevena a odkryta až v roce 1996 a 1998. Gotické okno v čele chóru bylo probouráno při přestavbě ve 14. století a nově osazeno bylo až kolem roku 1960.
-
V severní sakristii byla v prosinci 1997 objevena část kamenného základu starší fáze kostelíka z 10. století. Pod podlahou jižní sakristie byla zjištěna dosud neznámá přestavba kaple ve 14. století. Mezi kamennou destrukcí se vedle keramiky nalezla drobná mince z hornofalckého Laufu a jako první nález svého druhu v Chebu také železné votivní zvířátko, používané jako obětina v kultu sv. Martina, patrona dolní kaple.
-
Prostřední klenební pole v lodi chybí a osmibokým otvorem se otvírá pohled vzhůru do vznosného prostoru horní kaple, kam byl původně přístup zvenčí západním portálem od paláce. Rovněž vnitřní schodiště je původní. Kvůli schodišti zkrácený rohový čtvrtsloup je zdola zakončený románskou konzolou, představující hlavu vousatého muže.
-
Horní kapli zdobí štíhlé sloupy z mramoru a křížová klenba je goticky lomená. V prostředním poli je vedle klenáku otvor po provazu od zvonku v sanktusní věžičce, snesené v roce 1645. Okna a výzdoba hlavic jsou čistě románské. Jemná kamenická práce na nich vykouzlila rostlinné ornamenty a figurální výjevy ve velmi naturalistickém pojetí. Hlavice severovýchodního sloupu nese čtyři andělské postavy, držící v rukou křížek a knihu, snad symbolizující evangelisty. Na hlavici protilehlého jihozápadního sloupu jsou ztvárněny obecné hříchy, jako jsou lakomství, křivopřísežnictví a smilstvo. Postavu nahé prostitutky vysvětluje B. Grueber jako možnou satiru na první Barbarossovu manželku Adélu z Vohburgu.
-
Stylově odlišný mramorový sloup s kanelovaným dříkem v kněžišti si dovezl pravděpodobně Friedrich II. Sicilský ze své rodné Italie. Vedle malinké sakristie vlevo od chóru vede na půdu točité schodiště. Jím se lze dostat do světničky s renesančním krbem.
-
Nádherná horní kaple sloužila bezpochyby bohoslužbám při císařských návštěvách, ale spokojit se s výkladem, že v dolní kapli mohl jen prostý lid sledovat obřad pouze spojovacím otvorem, by bylo příliš zjednodušující. Obě kaple jsou samostatnými svatyněmi a bohoslužby v nich probíhaly odděleně; vždyť každá má i vlastní zasvěcení. Jejich spojení osmibokým otvorem sloužilo s největší pravděpodobností svědkům křtu k sledování udílení svátosti dole. Po barokní přestavbě hradu v 17. století sloužila kaple jako sklad munice.Novou ochrannou mříž vyrobil v roce 1977 teplický kovář Baloun.
-
 
Hradní nádvoří
Dvojitá kaple
Černá věž
Hradní palác
Kasematy
Mlýnská věž
Kuchelhaus