ALBRECHT Z VALDŠTEJNA  
 
-
Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna pocházel ze zchudlé větve starobylého českého panského rodu. Narodil se 14. září 1583 na tvrzi v Heřmanicích nad Labem. Ve 12 letech osiřel a byl svěřen do výchovy poručníkům. Dostalo se mu výchovy v duchu českobratrské víry. Později studoval na luteránském gymnáziu v Goldbergu a na protestatntské akademii v Altdorfu. Protože jako příslušník Jednoty bratrské neměl naději na dvorskou kariéru, rozhodl se stejně jako řada jiných nemajetných šlechticů té doby, pro vojenskou službu. V jedenadvaceti letech odchází s vojskem na turecké bojiště do Uher. V prvních bojích se nezískal žádnou slávu, již tehdy však na sebe upozornil svojí ctižádostí. Na uherském bojišti se začaly také jeho celoživotní zdravotní problémy.
-
-

Albrecht z Valdštejna
olej na plátně, neznámý autor, 17 .stol.
Muzeum Cheb

Astrolog Seni nad mrtvým Valdštejnem
rytina, Carl v. Piloty, München, pol. 19 .stol.
Muzeum Cheb
-
V roce 1606, po uzavření mísu, je Albrecht z Valdštejna propuštěn s hodností plukovníka českých stavů. S podporou svého švagra Karla staršího ze Žerotína se poté uchází o službu u vídeňského dvora arciknížete Matyáše.Své budoucí kariéře je rozhodnut podrobit vše a přestupuje ke katolické víře. V roce 1608 si nechává císařským matematikem a astrologem Janem Keplerem sestavit osobní horoskop. Kepler mu v něm předpovídá závratnou kariéru, kterou však zaplatí naprostou odcizeností svému okolí a osobní osamělostí. Valdštejn horoskopu uvěřil a v mnoha směrech mu podřídil svůj další život.
-
V roce 1609 se oženil s bohatou vdovou Lukrécií Nekšovou z Landeka. Tento sňatek ho zařadil mezi nejbohatší moravskou šlechtu. Prostřednictvím své ženy, která pocházela z původně chebského patricijského rodu, přichází Valdštejn poprvé, třebaže nepřímo, do styku s Chebem. Po její smrti v roce 1614 zdědil rozsáhlé statky Vsetín, Lukov a Rymice. Tím získal potřebné finanční zázemí pro svůj další vzestup. V roce 1617 financuje vlastní vojenskou hotovost pro tažení do Furlandska.
-
Po vypuknutí českého stavovského povstání v roce 1618 střeží s moravským plukem neutralitu Moravy. Čeká však jen na vhodnou příležitost, kdy bude moci vstoupit otevřeně do habsburských služeb. Bez skrupulí přebíhá na stranu císařských i s plukovní pokladnou. Je označen za zrádce a na Moravě je mu konfiskován majetek. Všechny tyto ztráty si však v císařských službách mnohonásobně vynahradí.
-
Udivující a závist budící majetek, který získal v pobělohorských konfiskacích, obratně investoval do vybudování pevného a ekonomicky silného dominia na Frýdlantsku a Jičínsku.Léta 1621 - 1625 znamenají první etapu tzv. Valdštejnovy velké doby. Prostor mu v ní poskytla mašinerie třicetileté války. Je jmenován vrchním velitelem císařských vojsk a je povýšen na říšského knížete.Genialita jeho vojenské kariéry nebyla dána vyjímečnými strategickými schopnostmi, ale na svou dobu nevídaným ekonomicko-politickým myšlením. Jako jediný rozpoznal, že armádu nestačí zasypat penězi, ale že musí být zajištěna bezchybně fungujícím hospodářstvím, které je zcela podřízeno jejím potřebám. Jen z této pozice je možné ovládnout nejen armádu, ale získlat i politickou moc.
-
V roce 1625 zahájil Valdštejn největší obchod své kariéry: postavil císaři celou armádu. V tomto roce se poprvé objevuje v Chebu a během jednoho měsíce zde naverbuje 20 000 vojáků, s nimiž pak vítězně projde celou Evropou. Odměnou mu jsou nové tituly, bohatství, ale i rostoucí závist a zášť. Okázalá přázeň panovníka s sebou přinášela intriky a čekání na chybu. Posledním trnem v oku byly rostoucí nároky statisícívé armády, která sužovala nejen dobývanou Evropu, ale i vlastní země. Roku 1630 císař Ferdinand II. poprvé podléhá nátlaku německých knížat a zbavuje Valdštejna vrchního velení armády. Tento krok považoval Valdštejn za hlubokou osobní urážku a zahájil soukromou válku proti Habsburskému domu. Sbližuje se s protihabsburskou opozicí, která přichází dokonce s návrhem na jeho korunovaci českým králem. K radikálnímu činu však nenašel odvahu.
-
Neúspěchy na bojišti přiměly císaře v roce 1631 ke změně postoje a znovu povolává Valdštejna do čela armády. Valdštejn přijímá. Nedůvěra mezi císařem a vojevůdcem však už nikdy nezmizela. V roce 1633 propuká spor znovu. Valdštejn je obviňován z nepochopitelného vedení války a z pokusů zasahovat do politických zájmů monarchie. Jeho odpůrci získávají na svou stranu nejen císaře, ale i vysoké důstojníky jeho armády. Na přelomu roku přijíždí Valdštejn do Plzně a snaží se o poslední záchranu pozic. 24. února 1634 přijíždí do Chebu, věří v podporu vojska, se kterým chce přejít na stranu nepřítele. Jeho vlastní plukovníci však již rozhodli o jeho osudu. Na Valdštejnově straně stojí zcela otevřeně pouze velitelé Kinský, Illov a Trčka. Na ty však také čeká smrt. Spolu se sekretářem Neumannem byli 25. února 1634 pozváni městským velitelem Gordonem na chebský hrad k hostině, při které byli pobiti. Na Valdštejna čekala smrt v Pachelbelově domě, kdy byl ubytován: ritmistr Deveroux jej probodl partyzánou. Jak se ukázalo, byla chebská vražda již jen pouhou exekucí na muži, jehož dny již stejně byly sečteny.
-
Albrecht z Valdštejna navštívil Cheb celkem pětkrát. Když sem v roce 1625 poprvé přichází, je Cheb městem s velmi silnou protestantskou komunitou. Po vypuknutí stavovského povstání však Chebští, věrni své příznačné taktice, zachovali vůči habsburskému domu neutrální postoj. Po dlouhém váhání sice složili hold "zimnímu králi" Fridrichu Falckému, ale přímou vojenskou pomoc českým stavům neposkytli. Proto byl také jejich postoj po bitvě na Bílé hoře ohodnocen jako neúčast na povstání. Díky penězům se jim pak v roce 1623 podařilo získat od císaře generální pardon. Po celou dobu třicetileté války byl Cheb díky své poloze výhodnou operační základnou pro obě bojující strany.
-
V roce 1628 dolehla na město tvrdá rekatolizační politika prosazovaná Obnoveným zřízením zemským. Evangelická rada města byla rozpuštěna, purkmistři sesazeni a 143 protestantských rodin bylo donuceno k emigraci. Ke krátkému návratu emigrantů dochází v roce 1631, kdy je město dobyto saským vojskem. Následující rok je opět obsazeno Valdštejnem a emigranti jsou nuceni k novému odchodu. Město je drancováno, vypalováno a postihováno vysokými pokutami. Lze říci, že na žádný z Valdštejnových pobytů, ani na ten poslední, nemohlo mít město dobré vzpomínky.
-
 
Albrecht z Valdštejna
Valdštejnské exponáty
Valdštejnská obrazárna
Valdštejnův okruh
Kalendárium
Pobyty v Chebu
Valdštejnova smrt