VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI CHEBSKÉHO REGIONU  
 
-
-
JOHANNES WIDMANN...

Matematik, vydavatel první tištěné německé početnice, ve které se poprvé objevily symboly + a -, jejichž používání se rychle rozšířilo. Studoval a později také přednášel na lipské univerzitě. Jako jeden z prvních učenců věnoval své přednášky matematice a vůbec jako první začal vyučovat algebru.

-
JOHANN AVENARIUS (JOHANNES HABERMANN)...

Středověký teolog, vyznáním luterán. Působil nejprve jako kazatel v různých lázeňských městech v Sasku, poté přijal místo profesora teologie v Jeně, později ve Wittenbergu. Ve své publikační činnosti se vedle teologických děl věnoval také hebrejskému jazyku, vydal hebrejskou gramatiku a hebrejský slovník.

-
PANKRÁC ENGELHART...

Autor nejstarší dochované kroniky města Chebu. Počínaje rokem 1538 zde působil v různých funkcích - jako školní správce, písař, veřejný notář. Jeho kronika je charakteristická svými bohatými ilustracemi k popisovaným událostem. Kopie kroniky je uložena ve fondu chebského archivu.

-
GEORG ZECHENDORFFER...

Chebský lékař a chirurg 16. století. Sepsal učebnici chirurgie, kterou vydal pod názvem "Gründliche und rechte Unterweysung der Chirurgie oder Wundartzney". Roku 1573 provedl v Chebu pravděpodobně první soudní pitvu na území německy mluvících zemí. Zemřel roku 1577.

-
JAN LOHELIUS...

Přední katolický duchovní, premonstrát, opat Strahovského kláštera, zakladatel strahovské knihovny, arcibiskup pražský a velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou. Vůdčí osobnost české národní rekatolizace. Tento zbožností a řeholní kázní proslulý rekatolizátor byl také skvělý hudebník, jenž se zasloužil o rozvoj premonstrátského chórového zpěvu.

-
HANS (JOHANN) GEORG FISCHER I...

Je nejstarším z trojice významných představitelů chebské reliéfní intarzie (společně s Adamem Eckem a J. K. Haberstumpfem). Pocházel z Okrouhlé. Dochované práce ukazují, že patřil k mistrům nejjemnější řezby a nejelegantnějších forem. Výsledky jeho práce lze vystopovat například v uměleckých muzeích v Oslu, Londýně, Drážďanech či Berlíně.

-
ADAM ECK...

Umělecký truhlář a řezbář 1. pol. 17. století. Je pokládán za objevitele a prvního realizátora nábytkářské výzdobné techniky známé jako "chebská reliéfní intarzie". Pracoval pro celou řadu významných osobností a jeho práce byly ve své době rozšířené doslova po celé Evropě. I dnes se některými jeho pracemi těší lidé v řadě evropských a světových muzeích a soukromých sbírkách.

-
HANS (JOHANN) KARL HABERSTUMPF...

Umělecký truhlář a řezbář konce 17. a počátku 18. století. Další z řady předních tvůrců chebské reliéfní intarzie. Práce J. K. Haberstumpfa z nejrůznějších typů dřeva, zdobené také slonovinou či želvovinou, se staly, stejně jako práce jeho předchůdců, významným obchodním artiklem. Byly uznávány a žádány po celém světě.

-
HANS (JOHANN) NIKLAS HABERSTUMPF...

Umělecký truhlář, řezbář, stavební inženýr a kreslíř. Syn Hanse (Johanna) Karla Haberstumpfa. Proslul co autor velmi krásných chebských reliéfních intarzií, které prováděl podle rubensovských předloh. Jeho práce byly vyhledávány městskou radou jako reprezentativní dary pro významné osobnosti.

-
JOHANN BALTHASAR NEUMANN...

Johann Balthasar Neumann patří jistě k nejvýznamnějším rodákům města Chebu. V průběhu svého života se stal uznávaným a žádaným architektem mezinárodního věhlasu, jehož bohatá stavitelská činnost pozoruhodně završila tzv. dynamické baroko, tedy jednu z výrazných etap novověké evropské architektury.

-
BERNARD VINCENZ ADLER...

Chebský lékař, zasloužil se o založení Františkových Lázní. Medicínu vystudoval ve Vídni, od roku 1783 působil jako úřední lékař v Chebu, později v celém kraji. Zastával také funkci lázeňského lékaře. Dosáhl uznání minerálních pramenů na sever od Chebu jako léčivých a položil tak faktický základ k založení dnešních Františkových Lázní.

-
KARL HUSS...

Poslední chebský kat, ranhojič, sběratel a kronikář. Huss se zabýval rovněž léčitelstvím, numismatikou, mineralogií a historií. V chebské katovně, nacházející vedle Mlýnské brány pod hradem, tak začalo vznikat malé muzeum. Pro Cheb je velmi cenná především jeho čtyřdílná kronika města sepsaná v letech 1797-1828. V pozdějším věku zastával místo kustoda zámeckých sbírek na Kynžvartě.

-
VÁCLAV JINDŘICH VEIT...

Byl jedním z nejoblíbenějších skladatelů v polovině 19. století, v hudebním světě často označovaném za jednoho z předchůdců Bedřicha Smetany. v roce 1854, byl jmenován prezidentem Krajského soudu v Chebu, kde komponuje své dvě rozsáhlejší skladby: Mši (Messe) a Symfonii (Symphomie). Proslavil se mimo jiné i tím, že uvedl českou národní píseň do komorní hudby.

-
VINZENZ PRÖKL...

Jako správce městského archivu v letech 1835 - 1858 napsal pět svazků rozsáhlé kroniky města s více než 1000 plány a vyobrazeními. Zpracoval také souhrnné dějin Chebu a Chebska. Dále sepsal a bohatě ilustroval kroniku Františkových Lázní, pamětní knihy ostrostřelců, pojednání o dějinách hradu Ostrohu, studii o Valdštejnově smrti v Chebu a mnohé další historiografické práce.

-
LEOPOLD ADOLF TACHEZY...

Chebský starosta a lékárník. Ve své funkci zásadně ovlivnil život a podobu města. Podílel se také na obecní správě ve Františkových Lázních. Současně se aktivně účastnil chebského spolkového a společenského života. Během jeho funkčního období byly chebské veřejnosti předány k užívání dvě významné stavby a sice budova Městského divadla a školní budova Rudolfina.

-
GEORG SCHMID...

Regionální badatel, archivář a knihovník, který výrazně ovlivnil a povznesl kulturní obraz města Chebu ve 2. polovině 19. století. Mimo bohatou publikační činnost vlastivědného zaměření dokázal obhájit potřebu muzea a také formulovat jeho program, nashromáždit, utřídit a instalovat muzejní sbírky a posléze i dosáhnout oficiálního založení muzea v Chebu.

-
HEINRICH GRADL...

V r. 1877 převzal vedení městského archívu v Chebu a během svého působení výrazně pozvedl vědeckou úroveň této instituce. Kromě práce v archívu se do povědomí široké veřejnosti zapsal také mnohostrannou činností spisovatelskou, historiografickou i novinářskou, čímž se zařadil do poředí chebského veřejného a kulturního života konce 19. století.

-
JOSEF CZERNY...

Sbormistr a později čestný sbormistr Chebského mužského pěveckého spolku. Po roce 1868 působil v Chebu také jako pedagog. Do kulturní historie Chebu a Chebska se zapsal co erudovaný hudební folklorista. Jeho celoživotním zájmem byly chebské lidové písně. Byl jejich nadšeným sběratelem, ale i interpretem.

-
MICHAEL MÜLLER...

Vedle své lékařské praxe byl dr. Müller především vyhlášeným vlastivědným badatelem a sběratelem s hlubokým zájmem o historii a hlavně národopisný svéráz Chebska. Za svůj profesní život nashromáždil bohaté fondy národopisného materiálu, představovaného bohatou kolekcí krojů, lidového nábytku, keramiky či domácího nářadí.

-
KARL SIEGL...

Regionální historik a publicista, ředitel chebského archivu a muzea. Za čtyřicet let uspořádal chebský archiv do vzorně přístupné a vědecky využitelné podoby. Z jeho pramenů čerpal při své rozsáhlé vědecké a publikační činnosti. Kromě větších děl napsal přes dvě stě článků do nejrůznějších novin a časopisů, jejichž tématikou byly takřka výhradně dějiny Chebu a Chebska.

-
ALOIS JOHN...

Vůdčí postava chebské vlastivědy na konci 19. a v 1. pol. 20. století. V roce 1897 zakládá a následně i vede etnograficky zaměřený časopis Unser Egerland, jenž se po dobu dalších čtyřiceti let stává nejznámější a také nejdůležitější platformou chebských vlastivědných snah.

-
ERNST BACH...

Chebský rodák, který se proslavil co herec, dramatik, režisér a divadelní ředitel. Jako autor divadelních her píše především operety, komedie a frašky. Bachovy hry patřily ve své době mezi nejoblíbenější repertoárové kusy. V roce 1917 nastoupil do vedení mnichovského Volkstheatru a v roce 1923 se stal i jeho ředitelem.

-
HUGO ZUCKERMANN...

Hugo Zuckermann se proslavil jako básník, věnoval se rovněž překladům z jidiš do němčiny a židovským dějinám, především středověku. Aktivně se zabýval také kulturní a společenskou činností v rámci chebské Židovské náboženské obce. Zemřel v mladém věku následkem zranění, které utrpěl na frontě první světové války.

-
FRITZ LEDERER...

Akademický malíř, grafik a ilustrátor Fritz Lederer pocházel z Kynšperka nad Ohří. Věnoval se především krajinářství a častým námětem mu byly rodné Čechy. Známé jsou také jeho dřevoryty a ilustrace. Poslední rok války prožil v Terezíně kde spolupracoval na výtvarné výpravě divadelních scén. Po osvobození se vrátil do Kynšperku nad Ohří. Zemřel roku 1949 v Chebu.

-
WILLI RUSS...

Willi(bald) Russ náleží k mezinárodně uznávaným regionálním umělcům Chebska. Sochař a keramik pocházející z Krásna nad Teplou proslul svými výtvarnými díly nejenom v Čechách, ale také v Rakousku a Německu. Jeho unikátní kachlová kamna jsou dnes vystavena na Chebském hradě.

-
PAUL LÖWY...

Loutkař, později i pedagog, především však zakladatel a provozovatel loutkového divadla. Se svým divadlem se zaměřoval hlavně na dospělého diváka. Jeho kusy byly doprovázeny zpěvem a zpracovávaly často chebskou tematiku. V roce 1938 emigroval do Palestiny, kde se loutkovému divadlu věnoval jako svému hlavnímu povolání.

-
HERIBERT STURM...

Poslední městský archivář v Chebu před odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce. Sturm byl zakladatelem a členem představenstva Collegia Carolina. Byl vyznamenán stříbrnou medailí Bene merente Bavorské akademie věd a získal četné pocty různých regionálních spolků, sdružení a institucí. Po válce se zasloužil o záchranu a navrácení části ztracených archivních a muzejních sbírek.

-
AUGUSTIN NOSEK...

Loutkař Augustin Nosek se sice v Chebu nenarodil, ale přesto je město právem hrdé na to, že zde prožil posledních 14 let svého plodného života. Proslul především jako řezbář, který zavedl na divadelní scénu technologicky nové typy loutek, figury bez drátu v hlavě. Jeho nejslavnější loutka - Hurvínek - je dodnes známá po celém světě. Některé z jeho loutkářských děl jsou uloženy v depozitáři Muzea Cheb.

-
MIRA MLADĚJOVSKÁ...

Archivářka a historička umění. V letech po 2. sv. válce vedla archiv a muzeum města Chebu. Počátkem padesátých let pak řídila nově otevřenou městskou obrazovou galerii. Kromě toho se věnovala také publicistice zaměřené na památky Chebska. V roce 1948 vydala v prvním českém překladu výbor dvanácti chebských pověstí doprovázených lepty malíře Václava Kadlece.

-
RUDOLF SERKIN...

Světově proslulý klavírní virtuoz a komponista. Chebský rodák, který prožil větší část svého života v USA, kam byl nucen z rasových důvodů emigrovat již v roce 1938. Ke stému výročí jeho narození v roce 2003 uspořádala Muzeum Cheb reprezentativní výstavu.

-
LUDĚK ŠNEPP...

Český prozaik, básník a publicista. V šedesátých letech žil a tvořil v Chebu. V roce 1968 emigroval do Kanady, kde také zemřel. Ve svých nejznámějších prozaických dílech se pokusil prostřednictvím reflexe současnosti zachytit zkušenost mládí konfrontujícího vlastní vnímání skutečnosti s názory starší generace. Část díla zůstala v rukopise.

-
JAN KUBÍN...

První poválečný správce muzea v Chebu. Ve spolupráci s odcházejícím ředitelem Dr. Heribertem Sturmem se mu podařilo zachránit část sbírkových fondů, které byly odvezeny v roce 1945 americkou armádou. Jako správce a ředitel stál u zrodu nově koncipovaného Městského muzea v Chebu. V jeho čele setrval až do roku 1954, kdy byl nucen muzeum opustit.

-
 
Albrecht z Valdštejna
Expozice muzea
Statek Milíkov
Virtuální muzeum
Odborné projekty
Sbírkový fond
Texty a články